Družena Br.kaše
Kuchařinka u sporáku neleniví a vaří všechno, co je dobré a jednoduché. Mezi takové recepty bezesporu patří i kaše z brambor. Milují ji všechny děti s párkem nebo bez, nemocní při rekonvalescenci a bezzubí si ji nemohou vynachválit. Pár brambor se doma vždycky najde, trochu mléka a pár šťouchů v hrnci, a je to.
Takhle jednoduše na to může koukat jen ten, kdo už ji vařil milionkrát a práce mu zevšedněla. Ovšem pro toho, kdo ji dělá prvně v životě, je to zážitek srovnatelný s výhrou v loterii. Ta jiskra totiž tkví v tom, že když se na něčem sám podílím, mám k tomu lepší vztah a mám z toho opravdovou radost. Je to kouzelný druh objevování své sebehodnoty, která vede zase jen k tomu, že si člověk váží všeho, co dělá ten druhý.
Ale pojďme k věci, ať nám ty brambory mezi tím nevyklíčí. Děti se dnešní hodinu seznámily s brambory typu C, které se nazývají moučné a jsou ideální na pyré (konzistence vysvětlena na ovocné přesnídávce). Dále měly možnost zvolit variantu vaření oloupaných brambor ve vodě nebo v páře či zakomponovat do kaše i další chutě a barvy. Recept sliboval asi tak půl stránky jednotlivých úkonů, které děti postupně plnily. Od omytí, oškrabání a nakrájení brambor, přes navážení mléka a másla, k samotnému vaření, šťouchání, mixování a dochucování. Každý měl kaši jinou - Kuchařinka zelenou se špenátem, jedna oranžová s mrkvičkou, druhá pikantní s osmaženou cibulkou a ta poslední byla "šmoulí". Ano, byla modrá a dobrá (potravinářské barvivo).
Děti si samy prostřely, na talíře si vybraly svou vlastní zeleninovou přílohu a ke kaši jim Kuchařinka udělala rybí prsty/párek. Olizovali jsme se všichni až za ušima. A to byla prosím kaše jenom z mléka, co teprve, až si jí doma udělají ze smetany! Tak vidíte, už se nemusíte bát, neboť Br. kaše není ani bramborový doktor, ani nechutná kaše. To si jen Kuchařinka zkrátila název :o)
