Družena Dvoje knedle
Ač jsou knedlíky již dlouhou dobu typickou českou přílohou, můj vztah k nim byl jednostranný. Uměla jsem je jíst (jako dítě), nikoliv však vařit (jako novomanželka). Představa, že by nás za socialismu v šesté třídě učili, kterak se dělají moučné přílohy, je nereálná. V té době byly přeci v obchodě knedlíky v pytlíku!!! (houskové měly přisypané burizony). Dnes je trend mít všechno jídlo DOMÁCÍ, takže i já jsem podlehla této vlně a vyměnila polotovary za pár hodin strávených v kuchyni navíc. Musím ale s potěšením konstatovat, že mé chuťové pohárky si to zaslouží.
Pokud jste někdy připravovali vaření pro děti, tak víte, že nejde jen o to, jak zpracovat suroviny, ale že si to žádá náležitou předehru v podobě uceleného postupu (já pouštím videa z YouTube šéfkuchaře Pauluse) a že trénování každičké kuchařské dovednosti chce trpělivost a čas, což předpokládá i tvorbu speciálního receptu o mnoha dílčích krocích, poznámek a upozornění, abychom se společně dopracovali ke zdárnému výsledku. Připravit si bramborové knedlíky? Budiž. Jenže nám se musí ta práce vejít do časového prostoru 120 minut. Nastrouhat již uvařené brambory, smíchat je s moukou a vejci do těsta zabere i s vařením jen minut 30, takže vyvstala otázka, zda si k nim uvařit ještě něco dobrého a nebo......naučit se ještě knedlíky houskové.
Děti hlasovaly jednoznačně pro duo, takže jsme začali nejdříve s těmi k houskovými, neboť ty musí kynout. Vážil každý takové suroviny, které byly dělitelné čtyřmi, zbylé přísady šly rovnou do "centrálu". Těsto za nás zpracoval robot, takže jsme se mohli plynule přesunout ke knedlíkům z brambor. Loupat uvařené brambory je patlačka a přejíždět jimi přes struhadlo, ještě větší. Naštěstí zápal pro věc tohle všechno gumoval. S bramborovým těstem se musí pracovat rychle, takže jsme si museli dopředu ukázat, co bude následovat po uvaření. Děti se s knedlíky setkávají už v podobě koleček na talíři a většinou netuší, co tomu předchází. Jednak musí mít všechny válečky stejnou velikost (váhu), voda musí být osolená a míchání je přinejmenším nutnost, aby se knedle nepřichytily ke dnu. Uvařený knedlík se teprve pak dočká svého dělení - buď pomocí kráječe (ještě ho mám z výbavy!!!) nebo pomocí niti (nožem to nezkoušejte, leda až vychladnou). Poslední zmiňovaný úkon, kdy se pod válec vloží střed nitě a překřížením nahoře a tahem do stran se ukrojí kolečko, byl zvládnut - jen se nemohlo mluvit o kolečkách .o) To ale nebylo vůbec podstatné, protože MY jsme zvládli opravdu uvařit obě přílohy a navíc si k těm bramborovým udělat i osmaženou cibulku. Houskové knedlíky jsme vařili v páře a jen je rozpůlili. Možná ten večer skončily jako večeře s vajíčkem.
