Družena Dýňová etuda
Stejně tak, jako hudebník vkládá do svých skladeb harmonické tóny, podobně si počíná kuchař se svou chuťovou vytříbeností. Krásné na tom všem je, že to dělá navíc podle ročních období a v souladu s aktuálně dostupnými potravinami. Když se řekne "dýně", většině se vybaví barevný podzim a hustý oranžový krém, co zahřeje na těle i na duši. K tomu má Vařílek velmi blízko, a tak se listopadovým receptem stala polévka.
Pokrm to velmi chutný, a navíc pro začátečníky opět jednoduchý - rozvařená dýně s trochou koření. A tak si děti po pomazánkách a sladké svačince vyzkoušely svou první polévku. Přípravné části jsme věnovali opravdu hodně času, neboť bylo potřeba začít pracovat na kuchařské samostatnosti. Tedy přečti si zadání, připrav si všechno potřebné k ruce a postupuj bod po bodu. Pro dospěláka již zažitá věc, ale pro nováčka v kuchyni velký otazník. Když bychom si ale vzpomněli na své začátky, také nám bylo úplně jedno, že cintáme omáčku ze sběračky na koberec nebo utíráme nádobí zástěrou. Hlavní byl přeci výsledek, za který nás někdo pochválí.
Dětem šla práce docela dobře od ruky. Sice při krájení malé cibulky opět slzely, leč bez ní by to nebylo ono. Zvládli jsme omytí zeleniny, krájení a přesypávání do misky, Každý měl tu svou plnou kostiček a po necelé hodince jsme byli připraveni položit své rendlíky na plotýnku. Olej společně s máslem a dýní vytvořil krásnou zlatavou barvu, která navíc ještě voněla. Po přidání cibulky, soli, česneku a muškátového oříšku jsme nechali směs pod pokličkou mírně probublávat. Nakrájené kostičky toustového chleba jsme smíchali trochou oleje a koření a dali do trouby opéci. Bohužel si Vařílek v zápalu práce nevšiml, že si popletl na troubě knoflíky a tudíž se z kostiček staly během chvilky černoušci. No i mistr tesař se někdy utne. Děti pak zachraňovaly alespoň pár kousků do polévky. Snad jim to vynahradila opražená dýňová semínka, která přeci k téhle polévce neodmyslitelně patří.
Nakonec ale výsledek předčil očekávání. Po vychladnutí děti přilily k polévce smetanu a pomocí mixéru rozmixovaly do hladkého krému. Někdo před tím ještě přidal pepř nebo zázvor a oranžová kráska byla na světě. Tu u prostřeného stolu ohodnotila nezávislá komise (choť), která zkonstatovala, že chuťové rozdíly jsou nepatrné a všechny testované pokrmy jsou výborné, což dosvědčila spořádáním své misky. A tak i krabičky na odnesení zbylé polévky domů byly většinou prázdné, neboť u společného stolu prostě víc chutná.
