Tajemná Malovajda

"Mami, kdy už bude úterý?" je věta, kterou slyší rodiče i 3x denně. Když kýžený den nastane, čeká Tvořílka v šatně mateřské školky Středokluky bujaré vítání, které je slyšet až ven. Holky jsou jako neřízená střela, která nadšeně skotačí po schodech k učebně Druženy. Už máme zavedený rituál, kdy klepeme na dveře a čekáme, jestli nám Malovajda otevře, pak se v koutku převlékneme, vezmeme si bačkůrky, zástěrky, na barevné talířky si připravíme svačinu na přestávku a jdeme si sednout ke společnému stolu, kde se přivítáme Malovajdy básničkou: "Máme rádi barvičky, malujem svět celičký, zvířátka i přírodu, věci, lidi, obludu. S Malovajdou je fakt švanda, štětců je tu každý fanda" . Tu dnešní jsme si vytleskali do taktu a pak si povídali o nadcházejícím svátečním období, co nás čeká a nemine, dostali jsme se i k narozeninám a jednotlivým měsícům, až jsme se nakonec dopracovali ke kalendáři. Tvořílek dětem vysvětlil, jak je to s těmi měsíci v roce a pak navrhl, že bychom si takový  vlastní malovací kalendář mohli vyrobit. Po souhlasu, který představoval radostné tleskání, jsme se pustili do díla. Protože nás čekalo vlastně 12 obrázků, vyzkoušely jsme si techniky z minulých hodin a pak jednu novou, kdy jsme cákali syté barvy z anilinek do kaněk z klovatiny a pak nechali obarvenou tekutinu  volně stékat do všech stran. Vyzkoušeli jsme si tmavé i světlé barvy. Malovajda měla v zásobě ještě jedny vodovky, které měly ledové odstíny a těmi jsme si udělali vlnky a proužky. Když se nám stůl s výkresy úplně zaplnil, udělali jsme si piknikovou přestávku s čajem, pak sklidili stoly a na pastelkovou nástěnku přidali další odměny za dnešní hodinu. Už mají holky pořádně dlouhý řetízek :o). Příště budeme s výkresy do kalendáře pracovat zas.