Velikonoční symboly

Na Šedivé úterý bylo slunečno, sice zima, ale šedivo rozhodně nebylo. Alespoň ne na Malovajdě a Tvořílkovi. Tam to přímo zářilo jarní zelení a velikonoční výzdobou. Sedět s malými treperendami u jednoho stolu a vyprávět si o kvočně, kuřátkách a jaru bylo něco jako dobrodružná výprava za cvrčkem Tondou. Jako kdyby se stalo kouzlo a vajíčka nebyla jen na omeletu, ale jako zázrak nového života. Na začátek jsme si dali Rozmalovánky u pruhu papíru a krouživými pohyby zkoušelI udělat něco mezi šíšou a kruhem. Vytvořenému vajíčku děti postupně přidávali jedno patro za druhým s vlnkami, klikyháky, kolečky, kytičkami, srdíčky a pak si s pastelkami svůj výtvor vymalovaly. Což ovšem nebylo jen tak, protože vidět svůj výkres 20 cm od nosu je něco jiného, než přes celou místnost. To se barvičky vytrácí a je třeba trochu přitlačit. Malovajda si ale stejně myslela, že rozmalovánky už nechá být a půjde s dětmi rovnou na věc. Na stolečku ležely látková měkká vajíčka, která už  se nemohla dočkat, až na ně děti vezmou textilní fixy.  Sice vzalo trénování pater za své, ale i tak byly malé kraslice moc krásné. Neodmyslitelná svačinka udělala jen malou pauzu před dalším výkonem, kdy děti dostaly velikou kraslici jako omalovánku na plátně. O tom, že byly všechny vajíčka krásně vykreslené, není pochyb. Určitě přispějí k velikonoční výzdobě doma.