Družena Spinkáček
Spinkáček existuje! Sice o něm žádný dospělák nemá ponětí, ale v dětském božském slovníku má své nezastupitelné místo. Už sám název napovídá, že bude mít něco společného se spaním a že to bude věc, která je rodu mužského. Ať si za něj dosadíte cokoliv, bude to prostě spinkáček. Malé mimčo to přijme jako dudlík, těm starším stačí obyčejný polštářek (bulánek). Jenže v pohádkovém světě není nikdy nic obyčejného. Tam se to kouzelnými věcmi jenom hemží a Spinkáček je rozhodně magický polštářek, který vás uvede do blaženosti v okamžiku, jakmile zapadnou víčka za prožitým dnem. Nevěříte? Když si pořídíte malý podhlavníček z Ikey, tak těch kouzelných vlastností, pravda, moc mít nebude. ALE, pokud si ho sami ušijete, sami navrhnete aranžmá a ještě ho svými myšlenkami upředete do stavu živé bytosti, pak máte doživotní záruku, že váš Spinkáček vám bude přitahovat z večerní oblohy kouzelný hvězdný prach, který dodává životu na pestrosti čehokoliv, a že vaše sny budou měkoučké a sladké, takže se už v šest večer budete těšit do svého pelíšku.
Malovajda má v tomto ohledu velké pochopení pro všechny děti, které milují své večerní rituály. Sama má ve své posteli takových zázraků několik. První, co jsme potřebovali připravit, byla textilie, ze které bude polštářek ušit a následně pomalován. Je jasné, že s vodovkami bychom moc parády neudělali, takže jsme museli zabrousit do speciálních přihrádek, kde čekají na svou příležitost malovátka na látku. A že jich tam bylo! Textilní fixy, spreje, gely, glitry, šablony a tekuté barvy. S tímhle arzenálem by se dalo vykouzlit mnoho, obzvláště když se jedná o spinkací polštářek.
Děti měly jediný úkol - vymyslet, kdo/co by jim udělal na polštářku tu snovou službu. Jenže....! Nejdříve si musely ten polštářek samy ušít, a to stehem předním z obou stran vedeným, což ve výsledku splnilo požadavek na sešití látky bez větších mezer. Po převrácení látky vznikl jakýsi pytlík s otvorem, do které jsme dali slídu proti prosakování barev. Poté začala už ta opravdová malovací chvíle, ve které tancovaly fixy po látce, barevné kontury udávaly tvar a barvičky se roztahovaly do šíře podle toho, kolik elánu do toho děti vložily. Na látce ožívaly elfky, škřítkové, víly, ale i zvířátka obalená hvězdami, které zářily do všech dětských postýlek. Textilní výkresy ještě zůstaly na chvilku u Malovajdy, aby pořádně zaschly a děti mohly si je příští hodinu přežehlit, vyplnit směsí a zašít.
