Družena Kouzelník
Kouzlení je v pohádkové říši povinný předmět. Kdo nekouzlí, nežije. Magie v rukou kouzelníků, víl, skřítků či čarodějnic je mocná, a tak jsem nemohla odolat kouzlu neviditelného inkoustu, který si děti samy vyzkoušely. Říká se mu "kurkumový zázrak" a dalo by se říct, že spadá do kategorie letkvarů. I když děti kurkumový kořen neznaly, věděly alespoň o existenci jeho zázvorového kámoše, který má spíš výraznou vůni, než barvu. Kurkumový prášek je sytě žlutý, a jak děti správně podle vůně zaregistrovaly, používá se do směsi kari. Kromě toho, že dobře chutná s rýží, má extra zdravotní účinky na játra. Nám ale v hodině nešlo o zdravovědu, nýbrž o malování kurkumou.
Děti si velkým štětcem potřely bílou čtvrtku žlutým zázrakem, která rázem zežloutla a rozvoněla se. Barva by vystačila na celou podlahu v obýváku, ale než jsem stačila zareagovat, byla připravená sklenice skoro prázdná, takže barva neměla možnost hned uschnout. Netrpělivost dětí, vyzkoušet si hned kouzlo malováním vodou s jedlou sodou, pak mělo za následek, že byly tahy příliš tlusté a nevešly se jim do obličejíčku kouzelníka všechny správné náležitosti. Ten, kdo "pokazil" tah, mohl si čáru vygumovat citronovou šťávou. Ale protože šlo mokré do mokrého, bylo kouzlo trochu ohroženo na životě. Nicméně sympatičtí kouzelníci díky dětské kresbě i tak ožili, jen hábity měli trochu vlhké :o))