Družena Nábřeží
Jak už název napovídá, náš výtvarnický záměr se točil kolem řeky tekoucí městem, zvoucí racky ke klábosení, kachny a labutě ke krmení a turisty k zapůjčení lodiček. Z protilehlého břehu bylo vidět na secesní domy, korzující dvojice a slibné kavárny. Stačilo si představit nádherné nedělní pozdní odpoledne, blankyt na obloze snoubící se se zapadajícím sluncem a procházející se dvojice ruku v ruce zářící štěstím přítomného okamžiku. I takhle se dala navodit atmosféra na začátku hodiny (i když pochybuji, že jí děti viděly podobně jako já, nenapravitelná romantička).
Po delší době jsme si vzali do ruky vodovky a zkusili malovat s vícero odstíny najednou. Polovina čtvrtky představovala řeku, druhá pozadí pro domy v zapadajícím slunci. Děti využily všechny odstíny modré, zelené, tyrkysové v kontrastu se žlutou, oranžovou a červenou. S plochým štětcem jsme si vyzkoušeli jak rovné, tak vlnkovité tahy. Pro další práci se hodil trochu netradiční materiál v podobě polystyrenového dna (od boxu na jídlo z restaurace), do kterého děti ostrým hrotem obyčejné tužky vyryly svou představu domů. Pro tuto příležitost jsme si připomněli různé tvary oken, dveří v několika patrech nad sebou. Každý měl 4 - 5 domů, které si postupně po natření černou tuší otiskl na žlutý zaschlý podklad. Po sejmutí polystyrenové matrice jsme spojili stránky k sobě, takže ještě mokrý otisk se znovu zviditelnil v jemnější formě na modrém podkladu. Výsledek úžasně navodil zrcadlící se nábřeží ve vodní hladině. Nakonec jsme všechny matrice slepili k sobě a udělali dlouhatánskou ulici jako tiskátko na další papír.
