Družena Radovánky
Radovánky v lednu? Jedině na sněhu. Tedy pokud Bůh dá. U nás druhý týden v lednu něco málo nasněžilo, takže důvod k radosti měly o víkendu děti určitě. Zimní radovánky se pojí většinou se sportem, kdy rodiče ze sklepa vytáhnou velké sáně, ošoupané boby, ale také brusle nebo běžky či lyže. Je-li venku slunečno, nezná radost mezí. Děti přijdou domů totálně zvalchované, mokré....ale šťastné. A o tom to je. Máme-li ztvárnit zimní radovánky na bílé čtvrtce, je pravda, že se u toho rozhodně tolik nezapotíme. Na druhou stranu kdo říká, že nebudeme mokří?!
Náplň naší hodiny byla skoro multikreativní, tedy mám-li to srovnat s se školní hodinou výtvarné výchovy, kdy dětem většinou stačí na lavici čtvrtka a jedno médium. My s Malovajdou rádi propojujeme různé techniky s různými nástroji a barvičkami, takže příprava je sice logistika, ale výsledek má úplně jiné grády. K tomu, abychom mohli provozovat na papíře zimní sporty, potřebujeme nutně kopec - svah. Máme-li v plánu provětrat i brusle, bude nanejvýš potřebné přidat na plochu i nějakou tu vodní plochu. A nakonec i nebe, abychom si nepřipadali tak úplně ztracení v prostoru.
A teď kdo vlastně vyrazí za zimními radovánkami? Bude to jen máma se svými dětmi nebo celá rodinka? O tom musely děti na začátku hodiny také přemýšlet. A nejen o tom, ale také o stylovém oblečení každého člena rodiny včetně oteplováků, kombinéz a huculí. Jenže my si museli nejdříve ty kopce vytvořit a taky si na ně "nasněžit", což v praxi představoval náčrtek obyčejnou tužkou, na jejíž linii děti položily potravinářský provázek namočený v disperzním lepidle. Sníh tvořil s prominutím toaletní papír, mírně zmačkaný, aby vytvořil iluzi sněhových závějí. Poté přišla řada na vykouzlení rybníka, jehož barvu mu propůjčil inkoust do plnicích per a bruslařské čáry máry vznikly díky zmizíku. Buničitá vata se postarala o sněhovou závěj kolem břehů a rozpitá vodovka v modré barvě zase o nebeskou báň. A protože jsem chtěli přidat zimní atmosféru, udělali jsme si i sněhové vločky, a to klepáním jednoho štětce na druhý, který pojal trochu bílé tempery. Teprve až nyní mohl obrázek jít do klidu zasychat.
Druhá lekce posloužila k výrobě již zmíněných postaviček. Jedna část byla tak trochu předem daná, protože kreslit sáně není zrovna pro druháky lehké a ta druhá byla zcela ve vlastním stylu. Médiem nám byly pastelky a linery. Kromě "placatých" postaviček jsme měli k dispozici i 3D sportovce, čímž jsme dosáhli již zmiňované multikreativity. Malovajda je šťastná, že může vytáhnout všechna svoje "nářadíčka", aby měly děti co největší množství zkušeností a zážitků.
