Družena Vlněná pavučinka
Švadlenka pokračuje ve své spanilé jízdě mezi nitěmi, vlnou a látkami, protože je stále co zlepšovat a učit se dalším ručním pracím. Tenhle kroužek je jenom holčičí a jeho hlavní výzvou není až tak šikovnost, jako spíš trpělivost s jistou monotónní činností. Někoho to rozčiluje, jiní si u toho odpočinou. Spěch je v tomto případě špatný kamarád, protože pak se musí párat nebo začít zase úplně od začátku. Každá první hodina je tedy z kategorie tzv. lehké, kdy se použije měkký materiál, jednoduchý postup a efektivní výsledek. A jelikož je podzim na spadnutí, vrhli jsme se na pavučinky. Ty jsou ostatně koncem babího léta všude, hlavně po ránu, kdy padá mlha. Na rostlinách sice nevypadají tyhle něžné deky vábně, ale když se podíváte blíž, zjistíte, jak úžasná je to struktura, jak dokonale je tažená osnova a brilantně navázané spoje. Ty kapičky vody na pavučinkách dávají tomu všemu razítko 100%.
Pokud jsem chtěla napodobit tuhle krásu, neměla jsem moc na výběr co se estetiky týká, ale v funkčního hlediska mi dřevěné komponenty, jako párátka, špejle a míchátka na kávu, velmi ulehčily práci. Spojit dvě dřívka uprostřed tak, aby vytvořily pravidelný kříž, nebylo jednoduché. Po pokusu s nití, musel na řadu přijít těžší kalibr v podobě tavné pistole, což se osvědčilo i při spojování tří dřívek do tvaru hvězdy. Základní kostru měly děti připravenou, stejně tak jako vlnu v podzimních barvách. Naším prvním krokem byl uzel uprostřed a následné obmotávání vlny kolem dřívek tak, aby se odvíjela ve spirále jedním nebo druhým směrem. Děti si samy zvolily, zda budou chtít vést přízi horem či spodem. čímž vznikal odlišný vzhled na obou stranách.
I v tomto případě jsme chtě nechtě musely zapojit do naší činnosti trochu matematiky a počítat, kolik otáček s jednou barvou uděláme. To bylo důležité proto, že jsme měnili barvy, vždy na jednom dřevěném rameni, které bylo k tomuto účelu označené. Ideálním pomocníkem k ukončení jedné vlny a zároveň pokračování té další, byla opět tavná pistole, kterou jsem ze začátku obsluhovala sama, ale pak to zvládly i děti. Výsledkem byl jeden výplet přes párátka jednou barvou a druhý, větší již různobarevný. K dozdobení koncům ramen jsme se naučili dělat třásně nebo si holčičky použily dřevěné korále či měkké kuličky. Svázáním obou výtvorů vznikla krásná podzimní dekorace. Tu největší, hvězdicovou si dokončíme příště.
