Družena Kostlivec
Ještě nejsme ani v polovině října, a už na mě padá, kromě listí i halloweenský splín. Ne že bych neměla tohle období ráda, ale dávám spíš přednost rozjímání nad svíčkou v poklidu svého domova, před hrůzostrašnou výzdobou, která se už od začátku října objevuje v obchodních centrech či restauracích. Nevím jak vám, ale já opravdu nepotřebuji mít u oběda vedle sebe kostlivce zahaleného do pavučin. Nicméně můj smysl pro dětskou duši je obrovský a já nemám to srdce odepřít dětem tuhle šarádu. Loni jsem se tomu na Švadlence vyhnula tím, že jsme si ušili krásnou malou dýni, leč letos to chce změnu a možná jít chvilku s proudem, i když mě to trhá oči. Ale řekla jsem si, že mají-li se holky naučit drhání, tak ať je to aktuální práce. I zakoupila jsem potřebný materiál a na jeden celý večer se pohroužila do uzlů a uzlíků.
Technika Macramé je v podstatě jeden uzel za druhým, jen se musí vědět, jak na to. Tedy kam přízi podstrčit, přeložit, přetáhnout a tak. Ono vlákno by mělo býti silné co do šířky, tak i do pevnosti. S bavlnkou by to šlo taky, ale výsledku bychom se dočkali možná na Velikonoce. K našemu počátečnímu tréninku posloužila dobře dutinka naplněná měkkou výplní ve dvou barvách, kterou si děti připevnily na kroužek (od klíčů). Tím nám vznikly 4 dvoubarevné pruhy. Ty prostřední jsme pomocí napínáčku připevnili ke korkové podložce, zatímco s těmi krajními jsme hodlali učinit vzor podobný založených rukou na prsou. Prim měl vždy ten cancour, kterého jsme označili uzlíkem na konci. Jeho přeložením do podoby číslice čtyři byl vytvořen obrazec, který poté protilehlý provázek proplétal nad i pod jeho liniemi. Trochu to po utažení připomínalo ambulanční uzel. Takto děti střídaly uzlování z jedné i druhé strany, čímž se vytvořil dvoubarevný vzor. Ač čítal něco přes deset centimetrů, byly děti zklamané, že nemohou uzlovat dál. Logický se zkrátily jen ty okrajové provázky, zatímco původní délka těch středních zůstala stejná. Ukončení bylo ve znamená obmotání všech čtyř pruhů a jakýmsi protažením zeshora dolů, aby uzel držel, což si ale nejsem jistá, zda skutečně bude. Případná záchrana už bude muset být v domácí režii.
Po tomto zážitku jsme mohli přistoupit k vytvoření slíbeného kostlivce, což byl nápad kohosi z Pinterestu, a dle videa se jednalo o činnost, která netrvá týden a výsledek se dostaví záhy. K tomu jsme potřebovali: jeden dřevěný korálek s dostatečně velkým otvorem na protažení provázku, drhací přízi, korkovou podložku, připínáčky, nůžky a zahradnický drátek. Poslední zmiňovaný kousek nám byl tuze nápomocný při provlékání dvojitého provázku skrze očko korálku, takže nad hlavou kostlivce vznikla v podstatě smyčka na zavěšení. Nad korálkem děti pro jistotu udělaly ještě z nitě uzel. Poté jsme si vzali další, 2x tak delší přízi, a tu přivázali uprostřed k oběma koncům. Tímto manévrem vznikly opět 4 pruhy, které se daly proplétat stejným způsobem jako tomu bylo u klíčenky. Jediný problém byl v tom, že se musela celá podložka otočit o 180°C a drhat od pasu kostlivce k hlavě, aby po posledních uzlech zůstaly volné provázky coby ruce. Na nich se potom už jen udělaly jednoduché uzle představující klouby. To samé si holky udělaly na nohou. Nakonec fixem kostlivci namalovaly oči a zubiska, aby mohl jít strašit. Doufám, že ne zase do nějaké restaurace....