Družena Podzimní výzdoba
Také jste si všimli, že když se přiblíží Advent, je to samé tvoření věnců? Zvláště u nás na vsi se s touto činností roztrhne pytel. Tvoří děti s rodiči, schází se vánoční "babinec" nebo se uskuteční akce na obecním úřadě. Člověk by si pomalu myslel, že by bez adventního věnce nemohl vůbec existovat. Jak se ale vyrovnat s tím, že i další roční období by si přáli býti takto hýčkáni. Přinejmenším věnec na hlavních dveřích by to tak chtěl. Má skoba v obkladu u vchodu už měla tu čest držet několik kulatých krasavců, kteří už z dálky hlásí: "Haló, u Ivči je jaroooo". Třeba. My ale chtěli na Malovajdě vytvořit něco, co by křičelo: "Já jsem barevný hřejivý podzim, všimněte si mě". I když jsem původně koketovala s nápadem použít přírodniny, stejně zvítězil nápad naučit děti výrobu listů. Ty opravdové totiž vydrží krásné jen chvíli a pak se zkroutí, seschnout a veškerá paráda je ta tam. Neříkám, že papír je věčný, ale rozhodně už neuschne.
K tomu, aby ten náš podzimní věnec k něčemu vypadal, bylo potřeba vytvořit jakousi kostru. Ideální by samozřejmě byl kovový kruh se spodní výplní, ale takový luxus u mě ve sklepě opravdu nenajdete. Já nedám dopustit na tvrdý karton, který (když se trochu opečuje), tak poslouží stejně dobře. Tou péči je myšleno přetření akrylovou barvou nebo v našem případě obmotání vlnou. Holky při představě, že budou oplétal půlku šablony, protočily oči, ale já jsem je namotivovala tím, že za každou ukončenou třetinou budou sladce odměněni. Nevěřili byste tomu, že do 20 minut jsme měli hotovo! Samotné listy byly z barevných papírů. Pokud bychom jen vystřihli jejich různé obrysy, byla by výzdoba fakt placatá, a my chtěli zapojit trochu té plastičnosti, takže jsme tvary listů poskládali do "harmoniky". To můžete udělat tak, že prostě přehnete bajvočko papír a převracíte z jedné strany na druhou. Tuhle činnost doporučuji pouze profíkům, kteří se skládání papíru věnují, protože v rukou dítěte dostanete šikmé proužky už po třetím přeložení. Abychom tomuto detailu předešli, zvolila jsem postupné překládání "na poloviny", a to celkem 4x. Pravda je, že to poslední přeložení potřebovalo trochu sílu, ale díky hraně dřevěné lékařské špachtle, to nebyl problém. Tímto přeskládání získaly děti "pomocné linie", aby mohly pracovat pravidelně. Když jsme dospěli do bodu, kdy byla z lístku pouhá tyčinka, přeložili jsme ji v polovině a tu nejdelší stranu spojili k sobě. Tak vynikl vzor listu i jeho plnost.
My začali s jednoduchým vzorem obyčejného trojúhelníku, který měl širokou základnu. Děti si mohly vybrat ze 4 barev, a když pochopily princip skládání, chtěly si takto poskládat všechny. Jenže já jim chtěla dopřát i jiný vzor, než je list habru. A tak díky šablonám (v poloviční verzi) jsme si poskládali i javor, lípu, dub. Finta spočívala v tom, že na přeloženy barevný papír velikosti školního notýsku jsme přenesli vzor šablony, vystřihli a poté už mohli pracovat jako na začátku. Jenže! Vzorů bylo hodně a barev k dispozici ještě více. Všichni chtěli stihnout všechno, i když náš připravený věnec mohl pojmout maximálně 6 kousků. A co myslíte, že se stalo? Holčičky jeli na kvantitu, kvalita díky časové tísni musela ustoupit, takže místo 4 překladů zůstaly jen 3 a naše listy nabraly na tloušťce, což by asi na vzhled tak nevadilo, ale lepit to na věnec byla fakt fuška. Nedivila bych se, kdy ten opadavý podzim přišel i k naší výzdobě. Tak jen doufám, že udělá radost některým vašim domácím dveřím.