Okenní Vánoce

Okenní Vánoce alias slupovačky. To bylo další překvápko na Malovajdě. Žádné vodovky, voskovky, tempery a pastelky, ale barvy na sklo. Měla jsem je doma uschované, až přijde jejich čas, ale znáte to jak je to s věcmi, které dlouho leží netknuté? Ano, zasychají nebo naopak vodnatí. Abych zjistila, kde se v mé krabici vyskytuje "pukavec", musela jsem každou jednou otevřít, protřepat, odstranit z hrotu zatvrdliny nebo prošťouchnout špejlí celé víčko. Nemusím vám zajisté dopodrobna vysvětlovat, jak vypadal po půl hodině můj stůl, potažmo mé ruce. Mnoho lahviček skončilo v koši, protože hmota prostě zgumovatěla. Nezbývalo tedy nic jiného, že objednat barvy nové. A k tomu samozřejmě kontury, protože ty musí po slídě jen klouzat, žádné cucky se nestrpí. A stejně tak jako v předešlých hodinách, i nyní jsem raději udělala přípravu na hodinu, protože při ní se vždycky vyskytne nějaká kulišárna, která by mi hladký průběh lekce totálně odbourala. A ještě že tak. Druhý den po vytvoření mých obrázků jsme zjistila, že zaschlá barva vytvořila sem tak trhliny, takže by přenesení z kancelářské fólie na okenní sklo nebylo možné. Naštěstí existuje něco jako silný igelit, který je možné opakovaně navlhčit a přitisknout na hladkou plochu. Uf. Ještě že jsem ho měla doma.