Družena Adventní Malovajda
Koncem listopadu se přihlásila první adventní neděle, a tak se Tvořílek pustil do práce ve svém "domečku". Posbíral všechny uschlé listy, výkresy z nástěnky dal dětem do desek a na stůl položil věnec se čtyřmi svíčkami. Když přišly děti do Druženy, už tam byla trochu znát adventní nálada. A jak by také ne, když se několik hodin zabýváme Tajemstvím adventního kalendáře. Kdykoliv vstoupí malé treperendy do klidné budovy místní střední školy, vždycky s nimi vstoupí čilý ruch, dětské dupání a výskot u dveří, když děti spatří čekající Malovajdu. Se svačinkami ze školky děti utíkají k "jídelnímu stolečku", kde jsou připravené barevné talířky, poctivě si vezmou zástěrky a čekají, až si dáme společnou básničku na uvítanou. Na stolečku čekaly na holčičky připravené tempery a ....provázek. Hnědý, ošklivý a chlupatý. Děti vůbec netušily, co s ním budou dělat, ale když jim Tvořílek ukázal kouzlo vytaženého obarveného provázku, chtěly dělat tuhle činnost pořád za sebou. Měli jsme u toho všichni ušmudlané ruce, ale výsledek stál za to. Svými výkresy jsme zaplnili hned půlku nástěnky.
Den patřil novoluní, a když děti stále pošilhávaly po svých svačinkách, udělali jsme si přestávku a pak se vrhli na další námět do našeho kalendáře. Práci s tuší už děti znaly, a tak jen čekaly, co budou malovat. Na řadu přišla vzpomínka na hezký zážitek, který děti prožily se svými rodiči. Zavřely si oči a zkoušely si představit, co všechno by mohly z prožitku namalovat na papír. Chvilku jsme byli na horách, pak u moře a najednou bylo v učebně úplné ticho, jak jsme se všichni (Malovajda s Tvořílkem pracovali také) soustředili na své výkresy. Ty jsme nechaly zaschnout a děti podle připravených předloh už poznaly, že bude následovat nějaká kulišárna. Když dal Tvořílek na stůl plakátové barvy a natřel si svoji ruku na zeleno, bylo jasné, že tahle část hodiny bude rozhodně zajímavá. Děti se okamžitě pustily s vervou do pomalování svých dlaní, a když byly hotové, pomohl jim Tvořílek s Malovajdou namalovat i tu druhou ruku. Výsledek byl famózní ještě než jsme dlaně otiskli na papír, protože spontánně vyfocená situace hovoří za vše. Po opětovném mytí jsme měly čas na poslední práci a tou byla dětská nožka. Malovajda dětem obkreslila chodidla a pomohla je vystřihnout, zatímco Tvořílek už chystal barevný prášek ze suchých pastelů k šmudlání vzniklé šablony. Touto "nic moc prácí" vznikl nádherný ostrý obrys dětské nožky. Zbývalo už jen opět umýt ruce, rozdat zasloužené odměny a přivítat příchozí maminky s tajemným úsměvem.