Barevné krystalky

O tom, že malé děti jsou všudybílkové  a všeználkové je známo. Musí všemu přijít na kloub a všechno vyzkoušet. Obzvláště ty školkové mají tendenci nevynechat nic, co ještě nedělaly. Vymýšlet pro tyhle ratolesti odpolední zábavu je pro mě potěšením, které mi tak nějak hladí duši. Místo večerního sledování televizního programu (to už  fakt dávno nedělám) si najdu činnost, která by mohla být zajímavá a jdu si ji hned vyzkoušet. Jednak proto, že při tom vychytám mouchy na vlastních chybách, abych pak mohla dělat chytrou, ale také proto, že tvoření je mi tak nějak vlastní. Odebírám velké množství nápadů z celého světa a vybrat si ten, který sedne do nálady, ročního období i šikovnosti dětí, zabere někdy více času než samotné vyrábění. Důležité jsou totiž i takové drobnosti, zda mám k dispozici doma potřebný materiál  Pak už je to hračka. A tak jsem si o víkendu přinesla tekuté lepidlo, štětečky, čtvrtku a začala si malovat lepidlem. Bílou kaší na bílý list a zasypala to bílou solí. Okamžitě mi přišlo, že jsou ty tahy kouzelné, to jak vystupují z povrchu, jak se třpytí a blýskají. Jako v zimní pohádce. Ani se mi nechtělo je začít malovat rozpuštěným akvarelem ve skleničkách. Ale pak jsem zjistila, že až teprve TOHLE je ta nejlepší zábava! Barva si začala cestovat po linii slaného lepidla a s přidáním dalších barev vytvářela duhové prolínání. Byla jsem unešená. A to je prosím činnost pro předškolní děti.... A jak se na to tvářily Šikulkové??? Úplně stejně, což mě potěšilo. Ze všech těch obrázků jsem si udělali závěs a ani jsme přitom nezasolili obývák :o)