Družena Batátová s mrkví
Batátová s mrkví je název polévky, kterou si holčičky ze druhé třídy uvařily u Ivči v kuchyni zrovna, když se sluníčko schovalo za mraky, ze kterých padala voda. Nevlídné počasí může mít vliv na nevlídnost našich nálad, a proto je dobré udělat cokoliv, co by nás potěšilo. U dětí je to hlavně o dobrém jídle, dalo by se říci až dětské krmi, která evokuje v podobě kašiček láskyplnou péči a teplo domova. Moje babička mi náladu spravila vždy nějakým tím slepičím vývarem, ale já se naučila dělat si polévkové krémy a nemusím k tomu vůbec používat jíšku. Když se na trhu zabydlely sladké brambory batáty, měla jsem hned důvod k mnoha polévkovým kombinacím. Snad tou nejlepší je kombinace s mrkví nebo ještě s červenou čočkou. A tak jsem holčičky zasvětila do tajů krémové polévky.
Ingredience byly opravdu jednoduché. Něco málo batátu, pár mrkví, cibule, česnek, zázvor a koření. To naše české (bobkový list, nové koření) jsme vyměnili za trochu exotičtější kořen kurkumy v prášku a místo smetany kokosové mléko. Ale ani vývar jsme neošidili a udělali si jeden zeleninový. Jako pokaždé jsme si všechno vysvětlili, názorně ukázali a očuchali nebo ochutnali připravené suroviny. Následovalo nezbytné škrábání slupek a obávané krájení. Tím největším strašákem bylo samozřejmě krájení cibule, a i když tuhle krásku preventivně myjeme i s nožem, stejně si děti žádají nějaké ty brýle, takže já vyndávám ze šuplíků sluneční, řidičské a počítačové, abych uspokojila potřeby svých svěřenkyň. Co mě ale dostalo byly vlastnoručně přinesené plavecké brýle!! Na chvilku to potom u stolu vypadalo, jako když se u té cibule opalujeme....či potápíme.
Vždycky, když sklidíme stůl od všeho nádobí a připravíme si místo toho vařiče, cítím dětské vzrušení z toho, že má každá svůj prostor se svým kastrůlkem a jde pohádkově čarovat svůj polévkový lektvar. Sice tomu předchází milion mých příkazů, aby bylo všechno po ruce, ale i to je třeba. Sama vím, jaké to je, když se mi na plotně něco smaží a já teprve pak zjistím, že jsem si něco nepřipravila předem. Takže tak. S klasickým postupem - tuk, cibule, zelenina, koření, tekutina a s připojeným mícháním, prskáním, ochutnáváním a vařením se ocitneme skoro ve dvou třetinách lekce. Zbývá "jen" dát kuchyň do latě, zatímco se polévka vaří a připravit si krabičky na ten oranžový skvost. Závěrečné mixování a dochucení je už jen otázkou krátkého času. Slyším slova mlaskání a pochvalování vlastní práce, věším mokré utěrky na topení a loučím se s odcházejícími dětmi, které si hřejí ruce o teplou polévku. A slibuju si, že si jí o víkendu udělám taky.
