Bubnování

Ani nevím proč mě přišly bubínky jako ikona Afriky. Snad je mám spojené s africkými tanci, které jsem kdysi dávno provozovala. Byly hodně zemité a evokovaly divochy u ohně.  V každém případě byl nápad bubínkování dětmi přijat s nadšením, takže jsem doma posbírala všechny možné tvary konzerv, abychom měli z čeho tvořit. V nabídce byly opět 3 výrobky. Bubínek, chřestidlo a rumba krabička, to aby si každý přišel na své. Jako první jsme se chopili plechovek na buben, který měl být řádně pomalován, a to akrylovou barvou, aby byl pěkně výrazný. Nechala jsem dětem volnou ruku s dobrým úmyslem jednoduchých vzorů, ovšem děti to viděly jinak. Blánu na bubínek jsme si museli nechat až když barva zaschla, takže bylo na řadě chřestidlo, jehož tělo tvořil kulatý karton s dírkami po stranách, kam si děti uvázaly provázek s dřevěnými korálky, které otáčením rukojeti vydávaly zvuky. Třetím nástrojem se stala rumba krabička  z ruličky od toaletního papíru. Ta též pojala na svůj povrch něco akrylových barev a opět byla dána k proschnutí. Než jsme takto pomalovali všechny nástroje, byl konec hodiny a naše muzicírování muselo počkat přes velikonoční prázdniny.