Družena Hříšný nákyp
O tom, co je hřích, by asi věděly víc naše prababičky, ale v tomto příběhu jde spíš o něco úžasného, než hříšného....něco jako třeba hříšný tanec, kde to jiskří na pódiu od hlavy až k patě. My v kuchyni také tancovali, ale pod taktovkou receptu, který ve školních jídelnách rozhodně chyběl. Ano, píšu tu o rýžovém nákypu alias suché rýži přelité švestkovým kompotem, na který má mnoho současných šedesátníků alergii. Jenže! Není recept jako recept, není postup jako postup a hlavně nejsou suroviny, které dřív prostě nebyly. Kdo by v dobách socialismu znal rýži Arborio, že? Kdo by vrazil do receptu půl tuctu vajec a sháněl meruňky? No doba naštěstí pokročila a našli se tací, kteří tomuto stravovacímu outsideru dodali na exkluzivitě.
Ve své podstatě je úplně jedno, jakou kaši si doma uděláte. Ať už je to ovesná, jáhlová, krupicová nebo rýžová. Důležité je, abyste jí vařili v dostatečném množství mléka + másla a nechali ji vychladnout. Z té hromady vajec smícháte žloutky s cukrem do řídké pěny a z bílků ušleháte sladký sníh. Potom to prostě všechno opatrně smícháte dohromady a pak tuhle sladkou kaši vlijete do pekáčku (vymazaného máslem a podsypaného třeba kokosem), prošpikujete půlkami meruněk a dáte do trouby. Nutno podotknout, že tomuto pečení hodně sluší vodní lázeň, čímž lehkost a nadýchanost nabývá na vrcholu.
Tak přesně o téhle hříšnosti jsem tu chtěla psát, jelikož chuťové vjemy do písmenek ještě vkládat neumím. Nejlepší bude, když si ten nákyp uvaříte a sami se přesvědčíte. Můj muž celých těch 40 let říká, že jí všechno kromě rýžového nákypu. Tak jsem mu nechala po naší hodině vaření vzorek na ochutnání. A nejen, že ho snědl, ale pojal to jako kokosovou buchtu. Takže i takto se dá oblafnout špatná zkušenost z dětství. Děti si recept nevybraly, protože kdybych jim to řekla předem, tak obrátí oči v sloup a budou mít poznámky typu: "Jé to bude hnusný". Recept jsem vybrala z toho důvodu, že jim v receptářích chyběla surovina rýže, a také proto, že tečka předposlední hodiny by měla být sladká (ta poslední bude totiž vařílkovská maturita).
Pokud je dostupné video na internetu, shlédnou ho děti na začátku hodiny, aby vůbec věděly, co se od nich očekává. Poté se seznámí s připravenými surovinami a kuchyňskými potřebami, vyslechnou si ode mě znovu postup a poté používají konkrétní body v receptáři nebo souhrnné informace na kartičkách. Pracovali jsme podle aktuální situace, někdo si vzal na starost rýži, jiný vejce, ostatní formu. Jejich samostatnost byla více než důležitá, ovšem stálo mě to druhou várku vajec, protože sníh ze zbytky žloutků prostě ušlehat nešel. Jedinou nevýhodou tohoto receptu je hodinová prodleva, kdy se nákyp nadouvá pýchou ve vodní horké lázni mé trouby, takže jsem vymyslela svačinovou vložku se zapečenými tousty a mrkvovou pomazánkou, kterou si děti dělaly na začátku kurzu. Tím jsme nasytily svá bříška a zároveň využili teplo v troubě. Naše dvouhodinovka se sice trochu protáhla, ale nákyp prostě nemá rád, když nemůže v klidu chladnout. Rozhodně to čekání ale stálo za to. Ta hříšnost byla cítit po celém domě a já si musela ten rýžový nákyp ještě týž večer uvařit taky!!
