Knížka o jaru

Malovajda si dnes pro děti připravila zelenou pohádku s papírovou knížkou, lemovanou washi páskami. Na začátku hodiny jsme si u kulatého stolu vyprávěli nejdříve o prožitém dopoledním představení v divadle, zazpívali si pár písniček a rozhodli se, že si na Malovajdě uděláme tzv. rozmalovánky. To představovalo malé cvíčo na uvolnění zápěstí a ramen, hravé propojování mozkových hemisfér pomocí malování do vzduchu s ležatou osmičkou či tlesklání křížem krážem ve dvojicích. Pak si děti vzaly pastelky a na cvičný papír zkoušely nejprve svou šikovnější rukou sněhuláka naležato (bez hlavy), objíždění osmičkové dráhy druhou rukou a malování koleček oběma rukama najednou. Vyprávěli jsme si při tom o našem mozku, že jsou v něm takové dvě půlky, jako od vlašského ořechu, a že má každá na starosti jinou práci a přirovnali si to k činnostem tatínka a maminky. Když jsme dokončili své "rozmalovánky", vykřikovaly děti, že mají tatínka (svou neaktivní ruku) nešikovnou, protože kolečka na strana maminky byla krásně kulatá, zatímco ta vedle střapaté šíšy. To už byl ale čas na Zelenou pohádku z knížky Jarmily Beranové. Děti si vyslechly příběh o jarní louce plné diamantových kapiček rosy, slunci, školce v přírodě s duhou, o příběhu kluka a holčičky, co za ní běželi bosí v trávě ke kvetoucímu keři, ale i o smutku z prohry a darované růži, kamarádství a snu létat jako pták. Tohle všechno se pak vešlo do pastelkami vytvořených obrázků dětských knížek. Během kreslení bylo slyšet výkřiky: "Ta moje bude mít zelené šatičky....já nakreslím ještě ocúny....ty vlasy budou svítivé". Při tvoření knížky se děti naučily používat i více barev na jednu plochu, čímž jim vznikaly nádherné vlastní barvy. Každý si tvořil podle svého tempa a barevné nálady. Nakonec zbylo jen obtáhnout nadpis "Pohádka O JARU",  protože psaní dětem do rukou naštěstí ještě nevstoupilo.