Družena Kolíčkování
Ve světě kolem nás je toho hafo. Těch tvarů, barev a materiálů! Tvořílek o tom ví své, protože pilně střádá a třídí různé předměty na vyrábění. To máte: korkové pláty, plata od vajec, staré kůže, korálky, příze, hlínu, slámu, látky (těch má plnu skříň), sklenice, plechovky, molitan.......a další a další a další věci. Takže udělat tu správnou volbu je velká zodpovědnost. Naštěstí s výběrem materiálu pomáhají i děti, takže los tentokrát padl na dřevo (nepředstavujte si ovšem nějaká prkna na poličku!!). Nám stačily dřevěné špachtle a kolíčky, protože i malý Kašpárek dokáže zahrát velké divadlo :o) My sice nejsme profíci, ale na dřevěný soudek a stojánek na ubrousky jsme si troufli. Děti si nejdříve rozebraly kolíčky na prvočinitele, aby mohly začít svoje dílo. Stojánek vyžadoval slepení dvojic obrácenou stranou k sobě, což vytvořilo zajímavý tvar. Poskládáním těchto tvarů do půloblouku a jejich slepením jsme získali dvě stěny, které byly tavnou pistolí přilepeny k dřevěnému základu.
Jednodušší práce byla se soudečkem, který vyžadoval jen přilepení půl kolíčků na stěnu kelímku od kávy, což na obrázku vypadá jednoduše, ale v praxi měly kolíčky tendenci jistého sklonu, který ve finále nedovolil začlenění posledního kousku do řady. Ono totiž tvořit a vyprávět si u toho vtipy je někdy na pováženou :o)))
Doplňkem této hodiny byly ještě lékařské špachtle, které si děti nabarvily akrylovými barvami, což je otázka několika minut, když víte, že se jedná o jednoduchou hru se slepováním (suchým zipem) jednotlivých špachtlí do různých tvarů a nezáleží až tak na barevnosti. Jenže, když u toho začnete přemýšlet v souvislosti s barvami vlajek všech různých států, stane se z toho nikdy nekončící detektivka. Nakonec musel Tvořílek trochu zvýšit morálku, aby bylo učiněno záměru za dost a vyrobené skvosty se mohly dostat ještě téhož dne domů.
