Družena Kouzelný domov
Ach jak se tahle věta krásně čte, že? Kdo by takový domov nechtěl. Vše by plynulo v lásce, klidu a harmonii, vše by se odehrávalo na radostné a pohodové notě, vše by zářilo, kvetlo a prospívalo. Možná si řeknete, že to je utopie, že takovéto představy mohou být jen v pohádkách, kde vládnou dobré víly, dobrosrdeční skřítkové a kouzelní jednorožci. Ale proč vlastně ne? Vždyť tam, kde se mají lidé rádi, tam se šíří pozitivní energie, a když se člověk upřímně stará o to, aby měl doma rozprostřenou čistou krásu, nejde to nazvat jinak, než "kouzelný domov". My jsme si po dobu osmi měsíců toto téma s dětmi procházely. Jejich výkresy a výrobky teď krášlí jejich domovy. Možná si vzpomenou na chvíle, kdy sedm holčiček sedělo u jednoho stolu a společně tvořily domov na papíře. Poslední hodina byla tedy ve znamení tohoto kouzla znázorněna právě těmi jednorožci.
Měla jsem totiž záměr umožnit holčičkám zkušenost s pískováním obrázků. Tato technika je velmi oblíbená na veřejných dílničkách a lektoři k tomu využívají speciální otáčecí kulatý stůl s otvory, ve kterých jsou velké misky s barevným jemným pískem, takže dítko jen přijde a posype si svůj obrázek zvolenou barvou, aniž by při tom úzkostlivě dbal na pořádek kolem sebe. Provozovat tuto činnost v obýváku vyžaduje sice jiná pravidla, ale i tak jsem chtěla, aby si to děti vyzkoušely. Poslední hodina je prostě poslední hodina. Stránek, kde si můžete objednat šablony na pískování, je mnoho (piskohrani.cz, radostvpisku.cz, mandalyprodeti.cz, mamito.cz.). Ovšem vybrat tu správnou je kumšt. Pro děti by měly být dílky obrázku dostatečně velké a měly by mít zcela jasné tmavé kontury. Také není od věci koupit střední velikost, protože A4 by pískovaly týden. Pak je také důležitý motiv, u některých firem i cena. Když děti spatřily na stole připravené jednorožce, očička jim vzplála radostí, takže účel byl naplněn. Šťastné dítě je domácí základ. Nebo poklad?
A jak si s touto technikou děti poradily? Samozřejmě, že si musely nejdříve vyslechnout pár mých pravidel, ale také se zamyslet nad tím, kde bude jejich obrázek doma viset, a tedy v jakých barvách by měl být zhotoven. Barevnost samotného jednorožce záležela na tom, zda zvolilo dítko tmavý podklad, pak měl být koník přinejmenším bělouš s duhovou hřívou, oproti tomu světlé zvolené pozadí mohlo nechat zazářit černému hřebci s ohnivou hřívou. I když tuto dovednost trénujeme druhým rokem, ne vždy se v rámci tvořivosti podaří sladit barvy tak, aby ladily (a to jsem ještě neotevřela nauku o barvách primárních a sekundárních). Naše práce začala nejdříve pastelkami, jejichž barvy jsem sladila s pískovými odstíny, které jsme měla doma, aby to měly děti jednodušší. Vybarvit obrázek tentokrát nepotřebovalo žádnou precizní práci, protože se jednalo jen o pomocnou činnost, abychom věděli, který díl po sloupnutí bude vyžadovat tu kterou barvu písku. Nicméně stejně se našli tací, kteří poctivě vybarvili sytě celý obrázek, čímž jim pak chyběl čas na pískování.
K tomu, aby se dala dobře sloupnout vrchní vrstva pomocného papíru jsme využili pinzety, hrot jehly nebo prostě jen svoje nehty. První šla dolů tenká kontura a na dětech bylo, zda jí zvolí tmavou (černou, hnědou, tmavě modrou, tmavě fialovou) nebo světlou (pastelové tóny). Člověk by neřekl, jak tohle může zamotat hlavu, ale jelikož se holčičky stále poptály: "Ivčo, a hodilo by se tohle?", byl jednorožec tak trochu kolektivní dílo. Když byly jasné dané hranice všech dílků, mohly se děti začít vysypávat políčka se stejnou barvou. Což byl celkem praktický krok (při 7 dětech u stolu s 20 barvami a asi 50 dílky). A aby byla práce ještě efektivnější, měly si děti vysypávat obrázek na velkém přeloženém pomocném papíře, který zachytával zbloudilá zrníčka písku. Když se skončilo s jednou barvu, díky sesypání do záhybu se snadno mohla zase přemístit do původního obalu. Tímto způsobem se pokračovalo dál, dokud nebyl obrázek hotový. Na úplný závěr pískování si děti slouply tu největší plochu a posypáním vzniklo kontrastní pozadí. A když už jsme u těch kouzel, na závěr jsme si přilepili na ten jednorožčí roh ještě 3 miniaturní kamínky, které měly jeho sílu umocnit. To by bylo, aby to od teď nebylo doma kouzelné!!!
