Mandala
Někdo bere mandalu jako prima omalovánku v kruhu, já si však myslím, že je za ní daleko víc. Už jen samotný pocit, že něco sama tvořím v posvátné geometrii, mě zklidní a energeticky vyladí. Funguje to na všechny, děti nevyjímaje. Dalo by se dokonce i říci, že se jedná o malý terapeutický počin. Jakékoliv emoce nemusíte nutně předkládat svému okolí, stačí když si na chvilku sednete k mandale a vložíte své pocity do jejího malování. Stejně tak jsme to udělaly s dívkami na našem kruhovém setkání. Je rozdíl, když si človíček maluje sám doma v pokojíčku nebo když je součástí nějaké skupiny. Při společném tvoření se totiž dá výborně povídat o všem možném, a jelikož se jedná o slečny, tak samozřejmě o tom, co je nejvíce zajímá či trápí. Už jsem úplně zapomněla, jaké to bylo, když jsem měla za sebou první desítku svého života a co jsem tehdy měla za starosti. Díky našim setkáním se mohu tak trochu vracet v čase a zažívat střípky dospívání.
Naše mandaly byly unikátní, jak jinak. Našla jsem totiž starší kovové tácky, které jsem natřela načerno, protože barvy tak více vyniknou a na ně nakreslila pomocné linie a kruhy, aby usnadnily dívkám práci. Nejdříve jsem se podívaly na krátké video, vysvětlily si práci s tyčinkami na tečkování (ano žádné pastelky) a seznámily se s mícháním akrylových barev s ředícím médiem. Pak přišel na řadu lehký náčrtek bílou tužkou a nakonec samotné tečkování, které nás úplně pohltilo. Malé puntíky lemovaly ty velké a spojovaly se do "krajek", úžasná relaxační činnost protkaná tématem prvního rande. Klukům muselo zvonit v uších! Doporučuji zkusit to také - konec tužky udělá úplně stejnou službu, jako zakoupené tyčinky.