Mezi námi děvčaty
Když jsem před rokem přemýšlela o svém novém kroužku pro slečny, nedovedla jsem si úplně představit jeho podobu, ale věděla jsem, že je to něco, co chci s dívkami prožívat. Každé naše setkání bylo jako střípek skládačky, která se promění v krásný obraz mladé ženy, jenž přestává být malou holčičkou a je připravena otevřít se světu. Krok za krokem jsme tomuto mezníku blíž a dnešní téma bylo takové malé finále. Už minulé setkání, kdy jsme prováděli rituál sebelásky, naznačovalo jakýsi přechod po spirále času, od dětství do dospívání. Už tam dívky nastoupily na pomyslnou cestu hledání sebe sama, svého vnitřního já, které jim bude po celý život oporou.
Takhle vznosně se s námi, ženami minulého století, nikdo nepáral. Mnohé věci kolem ženství byly stále tabu a přitom bylo, je a bude období dospívání tím nejsilnějším a nejdůležitějším okamžikem každé dívky. Je to příběh, kterým začíná objevování vlastní posvátné síly, tvořivé energie vesmíru. Vzpomínám si na svůj vlastní přerod v ženu a dala bych nevím co za to, kdyby se mnou někdo mluvil otevřeně bez bázně a studu, aby mi vysvětlil přirozenost mého těla. Neměla jsem tehdy žádné propojení s moudrostí předků a chyběla mi sebeúcta. Období velkých změn uvnitř sebe jsem nechápala a s těmi vnějšími jsem se nedokázala hned srovnat.
Snad proto jsem si uvědomovala, jak je důležité, když má dívka kolem sebe někoho, komu se může svěřit, ať už to jsou ženy v rodové linii nebo nějaká spřízněná duše. Dříve, když bydlely v chalupě tři generace, se to dělo. Holčičky viděly své matky a babičky plnit jejich ženské role, vyprávěly se příběhy, a tím se zajistilo následování ženských vzorů v rodině. Zcela přirozeně převzaly dívky zodpovědnost třeba za kousek zahrádky či některé povinnosti v domácnosti, takže ten pomyslný přechod přes most vedoucí k dospělosti měl pevné základy.
Provádět dívky v mém kruhu tímto tématem je obrovská zodpovědnost. Se svolením maminek jsem tedy vykonala jakési zasvěcení k rituálu první menstruace (Manarché). K tomu, aby se dokázaly holčičky uvolnit, je třeba Prostor, ve kterém budou moci objevovat své změny. Před několika měsíci jsme už mluvily o tom, že žena prochází ve svém životě čtyřmi cykly - Pannou, Milenkou, Matkou a Stařenou. Všechny představují důležitá období, jež na sebe přirozeně navazují. Tato cykličnost je posvátná a vypráví příběh čtvero ročního období, které se v ženě odehrávají během jednoho měsíce. To je mazec.
A na to je třeba se pořádně připravit! Vědět, jak se ženské části v těle nazývají, co se odehrává uvnitř za revoluci, mít jasno kterak se k tomu prakticky postavit a kde hledat podporu a radu. Vzala jsem si na pomoc hudbu, knihu, video a ženské potřeby. Vše jemně, jasně a narovinu. Než jsme přistoupili k samotnému vysvětlování, udělali jsme si čaj, sedli si na sedačku a oťukávali jsme téma. Některé dívky mi vysely na ústech, jiné si nové informace teprve snažily začlenit do své reality. Díky písničce Miroslava Černého jsem zavedla slečny do pocitu malé princezny, která se přes noc změní natolik, že už je jí svět rodičů malý. V tomto duchu jsem jim nabídla, že mohou symbolicky vzít svou hračku z dětství a darovat ji své mladší sestře nebo kamarádce. Poté jsme si připili červeným nápojem (jablečný džus s řepou), abychom vstoupili (opět symbolicky) do nové fáze.
Praktická část rozproudila naši debatu a dívky se začaly svěřovat se svými zážitky a pocity. Byla to pro mě úžasná chvíle, protože dcery nemaje, splnil se mi jeden z dalších snů. Když jsem oznámila, že se budeme dívat na film, viděla jsem holkám na očích neskrývané nadšení. Svou práci si nijak zvlášť nepřipravuji, jen požádám, aby mi přišlo to nejlepší pro ostatní a věci se tak nějak dějí samy, takže jsem "náhodou" den před setkáním narazila na video (výukový program), které doladilo to, o čem jsme si vyprávěli v našem kruhu. Mezitím jsme si udělali další čaj a plynuli tak na společné ženské vlně. Je úžasné, když mohu sdílet své zkušenosti a předávat je dál, coby žena, která se nachází již v archetypu Stařeny (neboli ženy moudré). Mým přáním je v tom pokračovat a také zažít alespoň s jednou mou svěřenkyní Oslavu na počest první menstruace. Věřím, že se mi tak brzy splní mé další přání.