Družena Modré kouzlení
Máme za sebou svatomartinský víkend, stromy definitivně odevzdaly své listy zemi, rána jsou mrazivá a zima se hlásí ke svému slovu. I v Druženě pozvolna mizí teplé tóny z nástěnek a nahrazují je modré odstíny. Jako kdyby to Malovajda tušila, vybrala na další kreslení z výtvarnické skříňky inkoustové čtvrtky. K již vytvořené skupince holčiček se přidala další malá malovajda, a tak bylo opět veselo. Z minulé hodiny nám zůstaly nedokončené výkresy z Oranžové pohádky, nůžky a lepidlo už byly připravené, takže jsme se pustily do práce. Sice nás nějaký šotek poťouchlík vyrušoval ze soustředění, ale nakonec šly všechny výkresy pyšně navštívit Galerii Malovajdy.
Druhá polovina hodiny se už nesla v duchu kouzlení, protože fix jménem Zmizík se dá považovat za nástroj hodný kouzelníka. Jakmile se totiž dotkne modré čtvrtky, zůstává pod ním jen samé světlé malování. Toho jsme také hned náležitě využily a vyzkoušely si od koleček, spirálek a čtverečků, přes stříšky či vlnovky až k oblinám vymalovat jednoduché obrysy srdíček, hrnečků a váziček. Když už jsme věděly, jak se se zmizíkem pracuje, rozdal Tvořílek velké modré čtvrtky, aby si na ně děti obkreslily své dvě ruce. Nejtěžším úkolem bylo malování levou rukou, která musela překreslit pěkně prstík po prstíku svou šikovnější polovinu. Když byly obrysy hotové, začala pro holčičky ta lepší hravá část, kdy si na hotových výkresech nalakovaly nehty, domalovaly si prstýnky a náramky, ale vyzkoušely si i předešlé zdobení alá Indie. Některé ruce dostaly vzhled pěkných rukaviček, zatímco jiné se malinko třásly zimou. Ono se také nebylo co divit, když venku by ani psa nevyhnal :o)
