Návštěva shůry

Také k vám chodí každý rok někdo vzácný? K nám do vsi ano. Je velký, důstojný, mluví velmi moudře a štědře rozdává lásku. Nosí červený šat a doprovází ho nebeský anděl, jehož jediným úkolem je prozářit cestu kudy kráčí svatý muž, aby naplnil své poslání.

Rok od roku je v malém kostelíčku sv. Prokopa ve Středoklukách čím dál tím více těsno. A to je dobře, protože nám pospolu není alespoň taková zima. Přichází již pravidelně celé rodiny z obce a blízkého okolí, aby mohli zažít Mikuláše v jeho přirozeném prostředí. Než se tak ovšem stane, čeká na děti čertisko nezbedné, které před vchodem do kostela zkouší odchytávat dětské dušičky a strašit je svým řetězem. Letos si při své návštěvě dokonce udělal svou soukromou statistiku a každé robě označil uhlíkem.  Pro vystrašené oči tu však byl andílek zlatý, který obestřel dětský strach svou láskou a nechal děti vklouznout pod zvonkem do kostela, kam už čert nemůže. Dárků bylo pět krát pět košů, takže si musel anděl přivolat posily.  Když se Mikuláš s dětmi a rodiči přivítal a nechal v duších přítomných zaznít pravdivá slova, začalo tolik očekávané rozdávání dárků. Každý poděkoval, někdo i zazpíval nebo zahrál na flétničku.  Nakonec celý kostel zazpíval Mikuláši a andělovi na cestu domů s přáním, abychom se tu za rok opět všichni sešli ve zdraví.