Oranžová pohádka a mističkování

Již pošesté přišly děti za Malovajdou a Tvořílkem do Druženy, aby s nimi zažily další tvořivé dobrodružství. Zatímco šly děti v mateřské školce po obědě spát, čekal už skupinu holčiček na kroužku Malovajda stůl plný malířských palet s vodovkami. Dnešní hodina byla úplně jiná, než všechny předešlé, protože se malovala pohádka. A nebyla to ledajaká známá pohádka, byl to netradiční příběh s oranžovou barvičkou, který vyprávěl o jednom malém pomeranči, co ho zakryl velký list a sluníčko k němu nemohlo. Vypadal jako nemocný a potřeboval pomoci. A tak si děti představovaly, jak mu přivolávají na pomoc skřítky. Jeden z nich dostal nápad a přinesl k malému pomeranči velký lampion, aby mu nahradil světlo  sluníčka. Nakonec šli všichni spokojeně domů.

Malovajda si vzala děti k sobě a ukázala jim, jak bude celá práce vypadat. Začaly jsme s nanášením vodových barev pomocí vaty do mokrého podkladu, které mělo sloužit jako pozadí pro oranžovou pohádku a všechny její postavičky. Zatímco nám výkresy usychaly na topení, pustily se děti do zcela neprobádaného malování s tuší. Pomocí špejlí začaly malovat svou vlastní představu z přečtené pohádky. Najednou bylo na papíře několik různých skřítků, domečků, pomerančů a lampionů. Práce jsme měly opravdu moc a ani jsme nestihly všechny obrázky vystřihnout a nalepit na velkou čtvrtku. Domluvily jsme se, že na nás postavičky počkají na příště.

Tvořílek měl pro děti připraveno několik různých skleněných mističek a lahviček, které čekaly na techniku zvanou kašírování neboli vrstvení papíru. Přípravná práce spočívala v nastřihání malých novinových čtverečků, které pak kluci namáčeli do tapetového lepidla a pěkně jednu řadu za druhou pokládali přes sebe. Když měla mistička už několik vrstev a my měli skoro rozmočené  prsty od lepidla, nechali jsme své výtvory dopéci na topení. Tím ale naše práce nekončila, protože novinových útržků bylo stále hodně. Tvořílek přišel s návrhem, udělat z nich dlouhého papírového hada, který by se stočil dokola. A tak jsem všichni skládali, slepovali a točily, až nám z toho vzniklo papírové kolečko. Vnější okraje jsme opatrně zvedli nahoru a tím nám vznikl malý pohárek. Díky Herkulesu jsme zpevnili stěny a kamínkovou drtí ozdobili vnější stranu. Topení už byla úplně plná všech našich dnešních výrobků.

Komentáře jsou nyní uzavřeny.