Plavkové malování

Kdy jindy mít na sobě plavky, když ne o prázdninách. A proč nemít na sobě plavky, když se  maluje na tělo. Další prázdninová dílna pro děti a sluníčkový den k tomu. Co více si přát. K tomu, abychom pojali své tělo coby plátno bylo ovšem potřeba určitých příprav. Čtvrtku si taky musíte nejdřív připevnit na plochu nebo vsadit do stojanu. My jsme se oblékli do plavek a dali si sprchu. Takovou tu zahradní, kdy nejdříve teče teplá voda, ohřátá v hadici od sluníčka a pak přijde prudké ochlazení s klasickým ječením: "Jé, to je studený". Mít vláčné tělo je značka ideál, neb tělové pastelky pak lépe kloužou po kůži a obrázky nikde nezadrhávají. Většina dětí zná obličejové barvičky, se kterými se pomalují k nepoznání z oslav narozenin svých kamarádů nebo se s nimi setkají u té úžasné paní, která jim maluje na obličej blýskavá zvířátka za poplatek. My jsme sice takoví umělci nebyli, ale zato jsme byli hodně tvůrčí. Nám nestačil jen obličej, my jsme potřebovali celé tělo. A téma? To jsme si vymyslely s dětmi samy. Každý napsal svůj nápad na papír, a pak se losovalo. To, co z toho vzniklo, byl nesourodý mišmaš pro rozumbrady, ale dokonalý prostor pro fantazii. Uznejte sami, že zadání ZIMA, MOŘE, ŠKOLA, má nekonečné možnosti ztvárnění. Abychom si to udělali ještě více zajímavější, malovali jsme své téma na tělo kamaráda. Kdyby nás při tom někdo pozoroval, rozhodně by nemohl tvrdit, že takhle má vypadat hodina výtvarné výchovy, ale uznejte, TEN POCIT!!! Sluníčko hřálo,  a čím více se děti odvázaly, tím výraznější barvy byly. Ostych malovat jen na lýtka vystřídala chuť pokrýt celá záda, břicho a ruce. V případě školního tématu to byla všechna písmenka od A do Z, u letní dovči moře přes celá záda, zatímco zimní tématika tak trochu zasněžila tělo vločkami. Když jsme svá díla dokončili a na památku si udělali pár fotek, zjistili jsme, že sice voda na zahrádce teče, ale barvičky nesmyje. A tak někdo odešel domů jako omalovánka, zatímco další  si šel brát teplou koupel o patro výš.