Proužkový tangram

První hodina je vždycky tak trochu o ničem. Tedy, ne že bychom nic nedělaly (my Machovkové holky), ale znáte to. Nejdřív kdo jsem já, pak kdo jsi ty proložené tím, co by ráda ona a jak na to ony. Než se člověk dostane k nějaké kloudné práci, rozebere výtvarné téma od A do Z a vyslechne se pár holčičích příběhů ze života. Pak je teprve prostor k výtvarničině. Ta první měla náročnost opravdu minimální, neb jsme se snažily o proužkování v odstínech jedné barvy. Někdo může podotknout, že je to brnkačka, ale zkuste si půl hodiny malovat pastelkou na čtverec 20 x 20 cm tak, aby to vypadalo jako jedna souvislá barva. Nehledě na to, že každý proužek měl být vždy o odstín světlejší (nebo tmavší). Světlý pruh měl nádech vílího dechu, jako kdyby se obarvila mlha, na tom následujícím borůvky přidaly na sytosti, jako když je v jogurtu omylem o pár kuliček víc. Někdo použil zelenou barvu, která evokovala mechový porost, který ale nutně potřeboval lehký deštík, aby oživil své barvy. Občas byly v proužcích bílé bubliny, díky kterým byl pocit jahodové zmrzliny prázdný, a tak jsme se znovu a znovu zdokonalovaly v omalovánkové technice, kde výplň respektuje tvar a hrot pastelky si únavou lehá na bok, aby byla stopa celistvější. Aby z této výtvarné rozcvičky měly děti alespoň trochu nějaký užitek, přetiskly si pomocí černého uhlu obrys tangramu na rubovou stranu a po vystřižení z toho vznikl prima hlavolam.

A jelikož jsme se společně domluvily na tématu Náš domov, budeme se příště zabývat miminem a vším, co k němu patří. Suchý pastel už na nás čeká.