Družena Svátek žen
Začátek března je dlouho očekávané období, a to nejen tím, že je zima skoro v tahu a nám svítá na nové časy, ale také jedním dnem v kalendáři, který v socialistické době měl značnou propagandu. Správně hádáte, že se jedná o Mezinárodní den žen symbolizovaný rudými karafiáty. Ač se po desítkách let mnohé změnilo, ženy nikoliv, a svůj svátek si dělají bez ohledu na roční období. Čím? Jen tím, že se prostě a jednoduše setkají, dají kávu, společnou řeč nebo si něco vytvoří. A jste-li fanynkou Druženy, pak máte jedinečnou příležitost tohle všechno zažívat naplno. Svátek MDŽ byl proto silným důvodem uspořádat jarní setkání, kterému předcházela pozvánka s dodatkem být ženou vesměs krásnou - tedy takovou, jakou běžně v týdnu není.
Výsledek předčil veškerá očekávání. Od skvostných lodiček, které jsou nebezpečné jak pro nohu, tak pro okolí či náhrdelníků, majících značnou hmotnost, jsme jedna druhou překvapovaly. Některé ženy to pojaly jako rébus a přišly s/bez určitých částí oděvu, které běžně prostě nosí/nenosí nebo si zvolily výživnou barvu laku na nehty, ač jsou typem ryze přírodním. Samozřejmostí byla i přítomnost barvy růžové, šat divadelní či vzhled plesový. Žádné nechyběl úsměv na tváři, neskrývané těšení aj pocit "konečně dnes večer už nic nemusím".
Program měl mnoho potenciálů a příležitostí, kterých jsme se mohly a nemusely chopit. Prostor nabízel zákoutí kreativní i společensko gastronomické, takže se všech devět bohyň pohodlně rozptýlilo po místnosti ku své spokojenosti. A jelikož k ženě patří neodmyslitelně květina zdobící její šat či vlas, zvolily si ty prvně příchozí její vlastnoruční výrobu. Karafiát mnoha barev a jednoho střihu byl co do složitosti na stupni číslo 1, takže jej zvládla každá. Stačilo k tomu pár papírových kapesníčků z krabice, fix či křída, pár skladů do harmoniky, jeden uzel a pak trpělivé oddělování jedné vrstvy za druhou. Květ krásný, leč křehký byl pak s vlasovou sponou vpraven na příslušné místo. Vybrat si mohly z několika variant i později příchozí, kterým byla květina darována. Božské jsme tak byly úplně všechny.
Záměr užít si večer ryze po holčičím způsobu pokračoval pěstícími krémy na ruce od firmy Mary Kay, za kterými následovalo lakování nehtů. Lahviček bylo 10x více, než lahví od vína, což jen svědčilo o vyzrálosti přítomných. Tato zralost musela být zákonitě odměněna tím, co dělá život sladkým. Jelikož jsme muže ve své blízkosti neměly, vyměnily jsme lásku za slast kulinářskou. Tím božským pokrmem se stal čokoládový krém s ovocem od známé spisovatelky Florentýny, který sdílela na svém webu k Valentýnovi, čímž jsme do přítomného okamžiku zařadily i ty své drahé polovičky.
V průběhu večera jsme prošly typicky ženská témata týkající se módy a zabrousily jsme tak i do vod barevné typologie, čímž se nám otevřel neprobádaný prostor k dalšímu setkání, a jelikož hodiny značně pokročily a náš smích se nesl napříč příčkami řadového domku, zakončily jsme svou oslavu před půlnocí. Na závěr je nutno zkonstatovat, že setkání bylo až terapeuticky léčivé, což bylo možné diagnostikovat z vysmátých očí a fotografií, které nám zůstaly jako vzpomínka na báječný den žen (kdyby se vám náhodou zdálo, že jsme na obrázcích malinko nejasné, tak vězte, že buď je na čočce čokoládový krém nebo se vám zhoršil zrak :o)
Za všechny bohyně s láskou Ivča
