Družena Svatojánská slavnost
Rok se s rokem sešel a na Ovčíně se znovu roztočily kolotoče a ožilo náměstí. Toto místo je magické a neprožít zde Svatojánskou noc, by byl hřích.
Sehraný organizační tým se začínal vžívat do role světlušek a broučků podle knižní předlohy pana Karafiáta. Březovým hájkem vedla cesta k pokladu. "Maminka" posvítila dětem na startu, "Janinka" předčítala pohádku, "Kmotříček s kmotřičkou" zavedli děti do tajů hmyzu a ptáků. Opodál se "Brouček s Beruškou" snažili léčit bylinkami a vázat křidélka, zatímco "Babička" nabídla dětem vůni koření. Další zastávka byla medová a létací, až se děti dostali k "Tatínkovi", který hlídal na vrcholku poklad. Počasí bylo vrtkavé, ale nakonec se jako zázrakem objevilo i sluníčko.
Na obecním náměstí zatím vyhrával flašinet, děti nosily štěstíčka z pouti a ve stánku si mohly malý broučkové vytvořit svou vlastní lucerničku na noční průvod. Nechyběl ani stánek s devaterem kvítí a mladá vědma. Svatojánské kalendárium pro veřejnost zdobilo prostor u tří posvátných stromů. Místní ženy napekly pouťové koláče, prodávala se káva, zmrzlina, trdelník, ale i klobásky a pivo.
Pro děti byly připraveny pouťové staročeské atrakce a divadelní představení z Pytlíčku. Večer u ohně jsme si povídaly o rituálech. Po setmění se vydali odvážlivci se zapálenými lucerničkami na tajemnou noční stezku, která končila na nádvoří kostela sv. Prokopa. Zde pan Slunce zlatým kapradím otevřel zem a požehnal každému přání této noci. Děti si odnášely domů, kromě mnoha zážitků, i zlaté valouny pro štěstí.
Svatojánská slavnost ve Středoklukách byla ojedinělá svým nápadem i realizací. Za vším je vidět nadšení, spolupráce a tvořivost. Je radost pracovat se stejně naladěnými lidmi. Poděkování patří obecnímu úřadu ve Středoklukách, který tuto akci podpořil, stejně tak všem, kdož přidali svou ruku k dílu.
