Družena Zvířátka Švadlenky
Zvířátka Švadlenky byla hodina na přání. Ostatně proč ne, když už s vlnou a nití vládneme dostatečně. Navíc jehla potřebovala vyzkoušet nový druh stehu, který se hodil právě na výrobu králíčka ušáčka. Jako první ale přišel na řadu papoušek duhový, z vlny vázaný. Ano, nepletli jsme ani neháčkovali, jen jsme si tak piánko odmotali jednu míru různých barev, uprostřed si je svázali dohromady a pak je pokládali křížem a překládali naruby. Člověk by nevěřil, že se to bude podobat ptáčkovi, ale po několika pokusech jsme se dopracovali k uspokojivému výsledku. Z vlny bylo stvořeno tělo a hlavička, která potřebovala ještě doladit papírovým zobáčkem a korálkovými oči. A protože jsme neměli po ruce žádné bidélko, přilepili jsme papouška tavnou pistolí na papírový kruh, aby ho neboleli nožičky.
Ve druhé části hodiny jsme vyměnili materiál a pracovali s ubrousky z mikrovlákna. Ty naše měly zelenou barvu, takže ušáček dostal hned jméno Mecháček. Jednoduchými sklady s pomocí gumiček mělo být zvířátko hotovo během pár minut. Leč my jsme si řekli, že když už jsme jednou na Švadlence, tak si zajocha ušijeme. Nejdříve jsme spíchli ouška nařasením dvou protilehlých rohů čtverce. Poté jsme spodní hranu 3x stočili a ohnuli vzniklý proužek dozadu, čímž vznikla hlava. Díky pomocné gumičce na krku se nám pak dobře šilo tělíčko, přední tlapičky a bříško. Právě na tyto části jsme použili nový steh, který ladně spojoval dvě části v jednu začištěnou linii. Aby měl zajíček nějaký výraz, dali jsme mu pod čumáček pár vousků, tavnou pistolí přilepili pohyblivé oči a na zadeček bílou bambulku jako ocásek. Hotovo, došito!
