Družena Jitřenka
"Bohyně měsíce ledna je jmenuje Jitřenka a vítá tě do nového cyklu roku, který je lehký jako čerstvě napadaný sníh. Začínáš novou cestu, kde není nic nemožné. Jsi jiskrou, která rodí nápady bez očekávání. Jsi inspirací, která tě navštěvuje jako světlo třpytícího sněhu, jenž prozáří všechny tvé dny. Jitřenka je jako ty, mladá dívka plná energie, hravosti, která si dokáže užívat života, která má svá tajná přání a sny. Nech se jí v klidu vést a proměň svou noc v zářivý den"
Krásný text, že? Není můj, vypůjčila jsem si ho ze svého motivačního deníku, který jsem dostala od své snachy minulý rok k Vánocům. Na zadní straně knihy je motto: "Jsem žena, jsem bohyně" a uvnitř knihy jsou jména 12 známých i neznámých bohyň z pohanských dob. Inspirovalo mě to k vytvoření programu pro dívčí kruh. Jednak proto, že leden je měsícem, kdy můžeme začít dělat věci jinak a lépe. Ale také proto, že dívky zcela evidentně již začínají nakukovat do období přechodu od holčičky ke slečně. Když jsem byla v jejich věku, neměla jsem ani tušení o tom, co takový ženský svět představuje, jaké nabízí dary a jaká dlouhá cesta přerodů mě čeká. Nikdo mi nevysvětlil, že se život točí v určitých cyklech, které souvisí s vesmírem a přírodou.
Naše setkání začalo mým dotazem: "Co se vám holky v životě stále opakuje?" Padly různé odpovědi a jedna se dotkla i tématu cykličnosti - "Každé ráno musím do školy". Ano, každý den je ráno. Je to nový začátek, nový život, jaro, ale také novoluní, východ slunce a panenská nevinnost. To všechno je Jitřenka - ranní hvězda. Kruh je úžasný nástroj pro pochopení toho, že život se v mnohém opakuje a záleží jen na nás, zda se budeme honit, stejně jako pes za svým ocasem, nebo si z toho kruhu vytvoříme spirálu, po které můžeme stoupat o level výš. Aby tuhle moudrost holčičky vstřebaly po svém, vytvořila jsem jim takovou učební pomůcku alá hodiny, aby viděly, jak se vyvíjí život ženy od děťátka přes školačku, slečnu, mladou dámu k ženě partnerce, mamince, po ženu středního a staršího věku a končí úmrtím. Když holky zabodly prst do místa, kam věkem patří a viděly, že já se nacházím až u stařeny, potěšily mě slovy: "Ivčo, ale ty vypadáš mladě....tak na padesát .o)" No každopádně jim všem došlo, že mají svůj život ještě dlouho před sebou!
K novým začátkům patří i rituály. Naši předkové to alespoň tak dělali, aby vnesli do svého každodenního života určitý pocit něčeho, co je přesahuje. Ostatně přechod roku je tak trochu o zvědavosti, jaký vlastně bude, a tak jsme si jeden takový rituál vyzkoušely. Jednak zapálením bílého světla pomocí svíčky a vyslovením přání, co by dívkám v tomto roce udělalo radost, ale také zvolením tří dětských andělských karet. Co se přání týká, byla velmi jasná a srozumitelná (většinou se jednalo o domácí mazlíčky). Abychom přání uvedly do pohybu, trochu jsme u toho "čarovaly". Stačilo jen pomyslet na přání, dát mu živou představu s pocitem, že už je splněné a odevzdat ho jako balíček k doručení. To nám šlo, hrát si na jako nám dělá dobře. Ostatně to je jeden z důležitých dovedností správné ženy-bohyně!!! Kartičkový rituál měl kromě vylosovaných rad na rok 2022 i inspirační podtext - mít doma svůj koutek/poličku/stoleček, kde by si mohly dívky ukládat svá přání, třeba v podobě kamínku (minerálu), obrázku, sošky/zvířátka....
No, abychom neměly z těch všech rad zamotanou hlavu, daly jsme šanci také pohybu a zimě jako takové. Nic nepotěší dívčí duši tolik, jako možnost projevit se tancem. Když k tomu přidáte ještě šátky a šály v zimních barvách, můžete si při tom představovat, že třeba chumelí. To už jsem ovšem nemusela nikterak zdůrazňovat, protože holky pojaly hru "na jako" zcela za svou a začaly se imaginárně v mém obýváku koulovat a díky podložkám na sezení a polštářům i bobovat, běžkovat, lyžovat. Náš dům byl šťastný! A stejně tak, jako se děti těší z bobovačky domů do tepla, i my jsme si vytvořily po tom všem hýbání takovou atmosféru. Sice nebylo o páté, ale čaj jsme si daly, aj s čokoládou. Bohyně se přeci musí odměnit, nikdo jiný to za ně totiž neudělá. Škoda, že naše setkání netrvalo déle, mohly jsme si dát ještě všechny nožky do lavoru s teplou vodou a povídat si o tom, jak je báječné býti skoro ženou. Zkuste to taky - je to dobré na ledviny :o))) Jitřenka má prostě cosi do sebe.
P.S. ty modré pruhy na čele jsou prosím "Korunky bohyně Jitřenky" a jinak jsme i bez těch šátků úplně normální :o))))
