Družena Žíhané jaro
Každá lekce Malovajdy je nová výzva. Nejen pro děti, ale i pro mě. Pokaždé si říkám, že stačí přeci jen papír a pastelky, ale pak mi to nedá a začnu bádat. Mám k tomu už za ta léta své informační kanály, kde se to nápady jen hemží. Mým úkolem je najít takový, který jsme a) ještě nedělali b) hodí se do celoročního tématu c) obnáší takové médium, které se neopakuje a v neposlední řadě je vhodný pro skupinu 6 - 10 let. Když najdu favorita mezi tisíci, zajásám a jdu dělat mustr. Při tom obyčejně zjistím kolik much musím vychytat, aby lekce běžela jako po drátkách. Pak přeskládám obývák na výtvarnou dílnu a jdu si pro děti. Výzvu jsem zvládla :o)
Žíhané jaro je opět můj smyšlený název pro výtvarnou techniku zvanou Efekt rozlámaného vosku, jehož tématem byly jarní květiny. Ten nápad není můj, je z knihy, a kdosi ho vložil na web Výtvarné náměty. (inspiraci najdete mimo jiné ZDE). Je to "trochu" pracnější a náročnější na organizaci, ale rozhodně to přinese uspokojení. Pokud si chcete s touhle technikou zahrávat doma, připravte si trpělivost, silné paže, ochranný oděv, pár hadrů do foroty, volný dřez a žehlící prkno. S jedním dítkem je to hračka, větší počet už je na profíka :o)
Děti měly připravené předlohy jarních květin, aby zbytečně neztratily náladu hned na začátku, že "to neumí nakreslit" (překreslování jim ale jde). Náš náčrtek na čtvercový papír ale nebyl obyčejnou tužkou, nýbrž rovnou fixou. Ta posloužila k vytvořením obrysů, které jsme poté vymalovali voskovkami, a to pěkně fortelně, aby byla na papíře silná vrstva vosku (dokonce jsme použili i svíčku). Když došlo na vymalování pozadí, musely si děti občas protřepat ruce, aby je tak nebolely (ještě že formát byl menší). S výsledkem byly velice spokojeni, a když jsem jim řekla, že "musí výkres zmuchlat do kuličky", skoro plakaly. Nicméně po zvládnutí "muchlandy" asi tak 3x za sebou a opětovném rozevření papíru (pozor pomalu, trhá se) se ve voskové ploše vytvořily rýhy. To byl náš cíl. Nyní přišly na řadu vodové barvy (anilinky - spíše jen jedna tmavší barva), která se společně s vodou začala zapouštět do rýhování a vytvořila již zmíněné žíhání.
Největší legrace ale přišla až poté, co jsme výkres na podložce propláchli ve dřezu pod tekoucí vodou, nechali okapat, pak vysušili (hadříkem nebo ubrousky), aby se následně dostal na žehlicí prkno vypodložený ručníkem, kde se opět za pomoci kuchyňských papírových utěrek vysoušel z obou stran. Výsledkem pak byl výkres suchý a rovný. Ten stačilo už jen nalepit na připravený barevný podklad a obrázek s jarními motivy byl hotov. A jelikož jsem v tomto ohledu kaskadérka a potřebuji do převzatého nápadu vložit i trochu své originality, udělali jsme si tenhle proces ještě jednou na menší pás papíru, který si děti nalepily na plechovku.....a ano, barva byla všude! Příště se nad těmi omalovánkami s pastelkami trochu zamyslím :o)))
