Družena Umytý portrét
Po jarních prázdninách může mít človíček jen dva pocity. Buď je absolutně nabušený přívalem nové energie z pobytu na horách nebo je udušen přemírou nudy. Ať je to jakkoliv, další hodina Machových proužků mohla ledacos změnit. V prvém případě se malý malíř dostal do výtvarné euforie, že mu ani stůl nestačil, v případě druhém neměl jinou možnost, než se tou energií nakazit. Technika "Vymývaná klovatina" je k tomu jako stvořená. Kreslení lepidlem může mnohým dospělákům vynést na světlo představu, že jsou děti jako barevné mucholapky, což může být částečně i pravda, ale! Tato technika má svá pravidla, a při jejich dodržování nic takového nehrozí.
Tak především! Klovatina je pryskyřice, známa též jako rostlinná guma (arabská guma) pocházející z mízy akácií. Umělá klovatina je hold umělá a vyrábí se synteticky, což v našem případě vyjde levněji. Když přijmeme fakt, že je to lepidlo se kterým se dají dělat divy, můžeme zažít kouzelnou hodinu výtvarky. Umělá klovatina zanechá na papíře lesklou stopu a po jejím zaschnutí nepustí skrz sebe žádné médium, ať už to jsou vodovky nebo křídy. Děti přenášely lepidlo pomocí tyčinek do uší nebo úzkým štětcem, aby vytvořily portrét své maminky. Ze začátku bylo pro ně trochu náročné uvědomit si, že tahy lepidlem budou vytvářet v závěru světlé linie a že by se neměly příliš spojovat k sobě.
Nejkrásnější práce byla při mapování maminčina obličeje, když děti hlásaly, jakou barvu mají její vlasy a oči, jaký je tvar obličeje a úst. Před kresbou jsme si opět oživili umístění smyslů na hlavě, protože děti zásadně malují oči ve vlasové části a výsledek se rovná mumii. I když kresba lepidlem není založena na titěrných detailech, přesto měly některé maminky dlouhé řasy a šátky na krku. Abychom uspíšili schnutí, vypomohli jsme si teplým vzduchem z fénu.
Následovalo vtírání křídového prášku do částí na čtvrtce, která nebyla pokreslená klovatinou. Pracovali jsme se suchým pastelem naplocho, aby nám šla práce lépe od ruky a byli jsme přitom v křídovém opojení. Když jsem dětem řekla, že přichází nejlepší okamžik výtvoru, že mají dát čtvrtku pod vodovod, bránily se zuby nehty. Prý je to škoda, ale když uviděly, jak se klovatina pod proudem vody ředí a nechává po sobě bílé místo, začalo se jim to kouzlo líbit. Tento efekt způsobil, že měl portrét jemné přechody a působil celkově uklidňujícím dojmem, ostatně stejně tak, jak je tomu u všech maminek.
