Na vidličku
Blíží se mezinárodní den žen a s tím je spojená i myšlenka, kterak udělat ženu šťastnou. Teda alespoň tak si to my, nenapravitelné romantičky, představujeme. Je jasné, že takové bláhové zbytečnosti, jako snídaně do postele, nenapadnou každého, proto je třeba kout železo, dokud je žhavé, tedy poučit tak dítko ranného školního věku. Jste-li lektor na volné noze a máte pod svými křídly drobotinu toužící po kuchařském vědění, může být hodina začátkem března přesně tou, která zaseje semínko šlechetného člena rodiny, který si při sobotě přivstane, aby své mamulince udělal snídani na vidličku. Jelikož se rohlík namazaný máslem jíst vidličkou nedá, je jasné, že bude potřeba jiné suroviny. Vejce jsou tak nějak stálým inventářem domácnosti, takže před tou snídaní nemusí dítko klusat ještě do obchodu.
Z vajíček se dá vytvořit ledacos. To jsem ostatně demonstrovala i při naší počáteční slepičí hodině. Úplně nejjednodušším krokem je vejce rozkřápnout do pánve a udělat "volské oko" s odborným názvem vejce sázené. Podaří se vám to za předpokladu, že pánev nebude žhout a vy použijete pokličku. Přeskočila jsem odstavec o vejcích vařených a míchaných, abych se dostala k jádru pudla, tedy k omeletě. Svůj druhý prezentační pokus u sporáku jsem věnovala omeletce z rozšlehaného vejce, které jsem na pánvi načechrávala silikonovou "peroutkou", aby se v ní vytvořily hrudky a ona působila nafoukanějším dojmem. Pokud by děti vylily rozmíchané vejce bez tohoto úkonu, zůstala by jim na pánvičce jen vaječná placka.
My jsme ale mířili výš, jelikož omeleta musí být pro maminku opravdu vymazlená. Předskokanem byla nadrobno nakrájená cibulka s česnekem mírně osmažená na oleji s máslem. Kdo je gurmán ví, že slaninou se nikdy nic nezkazí, takže přibilo ještě krájení slaniny na kostičky a její přidání k cibulovému základu. Už takhle to slibovalo zaručený úspěch. Další drobnou změnou byl počet vajec, který je spojován tak nějak s paní Rettigovou a opravdu jsme do toho vrazili 8 vajec, doladili je mlékem a strouhaným sýrem. V železné pánvičce se tedy začalo odehrávat představení o snoubení chutí, které jsme dovršili zasypáním omelety bylinkami. Omeleta měla 3 cm na výšku, což znamenalo, že bude potřebovat hodně tepla, aby nám ta vejce ztuhla, nikoliv však tolik, aby se nám zespodu začala připalovat, což se také stalo. Recept uvádí záchranu v podobě vložení železné pánve do rozehřáté trouby, aby se směs zpevnila i na povrchu. o se sice podařilo, leč můj záměr vpravit do dětí romantický dárek pro maminku ne (ty měly takový hlad, že by snědly i jí). Tož asi tak k mé lektorské práci.