Náhrdelník

Už jste někdy viděli princeznu, která by nenosila vůbec žádné šperky? Já tedy ne. Dokonce i když jsem byla v 5 letech na bále (maškarním), musela jsem mít nutně prstýnek a zlatou korunku (i když byla jen papírová). I dnešní holčičky, které si hrají na princezničky se zdobí od hlavy až k patě. My na Malovajdě jsme tomu samozřejmě nemohli uniknout a nějaký ten skvost na sebe  jsme si také vytvořili. Návodů na výrobu korálků je hodně, od rolovaných z vlaječek po keramické kuličky. Svůj nápad navlékat barevné těstoviny jsem zavrhla ve chvíli, kdy jsem našla ve svých pokladech větší dřevěné korálky (možná si je někdo pamatuje jako akupresurní potah pro řidiče v dobách socialismu). Tak tenhle retro kousek jsme si s dětmi změnily na blýskavé korále první třídy.

Bylo zřejmé, že s vodovkami ani temperami moc parády nenaděláme, takže jsme museli vytáhnout těžší kalibr v podobě akrylových barev. Jenže ty jsou velmi ošemetné, hlavně když zaschnou a je z nich poté barevná guma. Takže, abych pak týden v obýváku nedrhla drátěnkou nábytek, vymyslela jsem korálkový stojánek. Ze sto let staré modelíny a špejle. Kuličky byly od sebe odděleny kouskem té barevné hmoty, aby se daly dobře natírat ze všech stran. Největší rozhodování měly děti, co se týká barev. Jaké korálky se jim budou hodit s šatičkám nebo jakou barvu zvolit, aby jim šla k očím??? Mohla to být barva  jedna nebo kombinace dvou. A tak jsme tuby s akrylem dávali k sobě a testovali, zda se k sobě budou hodit. Než se však taková barva dostane na paletu, bylo potřeba vědět, jak se z takovou tubou vůbec zachází, aby to nedopadlo jako s panem Kečupem a fleky na tričku. Ukázali jsme si, že se tuba musí nejdříve řádně zavřená protřepat, poté víčko sundat a sklepnout barvu k hrdlu. Pak buď nabrat "bobek barvy" přímo štětcem  nebo vymáčknout kousek na paletu Jsou to takové praktické blbosti, které ušetří hodně práce po malování.

Konečně okamžik blyštivých třpytek, které jsou samozřejmě pro princeznovské šperky nezbytné. Věděla jsem, že se tímto činem dostávám na velmi tenký led, a tak jsem dětem raději názorně předvedla, JAK se třpytkami  zacházet. Pracovali jsme s tekutým lepidlem v lahvičkách s úzkým aplikátorem a třpytivou směs JEN drobným štětečkem posypávali. Má představa o posypávání byla však na hony vzdálené té, kterou měly holčičky....:o) A tak se nám blyštěly nejen korálky, ale i prstíky, ubrus, podlaha, oblečení a já měla ještě dva dny potom na pantoflích památku po našem malování, takže od teď tvrdím, že naše korále jsou prostě NÁHRDELNÍK

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *