Kalendář

Konec listopadu může některým z nás už tak trochu zavánět adventem. Příprav na toto roční období je opravdu hodně, tedy pokud jste rodič s malými dětmi, ale i hospodyňky a kreativci si přijdou na své. Před první adventní nedělí se vytahují z krabic zimní dekorace a vyrábí se (nebo i koupí) adventní kalendáře. Děti milují ty čokoládové s otvíracími okénky, zatímco tatínkové to mají rádi přes chmelové plechovky. My v Malovajdě jsme si "advenťák" prostě namalovali. Stejně tak, jako kdysi vojíni stříhali metr, za kolik dní jim skončí povinná vojenská služba, tak i my jsme si podobný udělali z papíru. Měl trochu širší rozměry a místo stříhání po něm putovala vánoční hvězda s okénkem z pryžového materiálu. To všechno už měly děti připravené jako polotovar, který vystřihly a dolepily. Papír získal díky pastelkám trochu veselejší kabátek a čísla pod černým linerem byla krásně vidět.

Aby ovšem tahle nudle mohla působit nějak esteticky, bylo zapotřebí vytvořit vhodný podklad, který by navodil tu správnou adventní atmosféru. A protože jsme dlouho nepracovali s akvarelovými vodovkami (anilinky), vyzkoušeli jsme si na nich různé vpíjení a otisky. Z paletky si děti vybraly studené a tmavé barvy, na kterých právě vynikly naše pokusy. Dalo by se říct, že to byla tak trochu potravinová alchymie, protože rozpitá barva na čtvrtce hravě pojala suchou rýži, která vsákla do sebe přebytečnou vodu a po zaschnutí zanechala na výkresu světlá místa ve tvaru zrnek. Podobný efekt udělala i krystalická sůl a vytvořila něco jako skoro podmořské květy. Další vzor byl kulatý, a to díky kapátku s jarem, jen té vody na ploše nesmělo být tolik, aby bylo kouzlo dokonalé. No a v neposlední řadě nám posloužil obyčejný papírový ubrousek stočený do malé kuličky, který vysál barvu a místo tím zesvětlil. Jako pátý a poslední pokus jsme učinili efekt s bublinkovou fólií. Ta byla trochu mrška a potřebovala nejen zatížit, ale hlavně víc času na zaschnutí, což jsme neměli.

Na jeden adventní kalendář to bylo úkolů až až. A to si děti ještě mohly vybrat, jak si rozvrhnout barevně plochu (zda budou linie vodorovné nebo šikmé, rovné či zvlněné a jestli bude barev šest nebo tři). Schlo by to všechno dlouho, kdybychom nevyužili služeb fénu. Uvolněná rýže a sůl mi lítala vesele po stole a zbytek jsme museli vydrolit do koše. Před instalací číselného proužku jsme si svá díla ještě vzájemně zhodnotili, a to pěkně z dálky, abychom v těch vytvořených tvarech našli nějakou podobu (krajiny, zvířete, květů....) Náš podklad jsme musely na dvou místech naříznou a vložit číselník, ale aby jen tak neplandal, použili jsme k zafixování oboustrannou lepicí pásku. Ta poslouží doma k přilepení na vhodnou plochu. Jelikož nám do 1.prosínce schází ještě 4 dny, můžeme se poplácat po ramenou, protože to máme i s adventním věncem všechno hotovo.