Hodina sněhuláků

Lednové smrkání sice pokračuje další vlnou, a tak byla hodina cvičení pro děti v komorní sestavě. Mnozí by namítli, že to nemá cenu, ale vžijte se do role malé treperendy, která má najednou celou obrovskou tělocvičnu pro sebe, svoji maminku a svoji kamarádku. Tenhle luxus si uvědomují svou spokojeností jen děti. Hodina sněhuláků tedy mohla začít a čím jiným, než správnou  koulovanou. V bezpečí opevnění (švédských beden) házely děti na své maminky sněhové smíšky, což si ovšem rodiče nenechali líbit a palbu vraceli zpět. Na chvilku to opravdu vypadalo jako souboj titánů.  Po bitvě se velké gymnastické míče změnily ve velkého sněhuláka, po kterém se báječně běhalo, skákalo i padalo. Takoví sněhuláci určitě milují kopečky, na kterých mohou bobovat. K  tomu jsme využili dvou laviček a přenášeli jsme náklad na zádech a pak klouzali dolů. Hodinu jsme zakončili hrou na Mrazíka, který měl červený nos a svou rukou zmrazil na co sáhl. Ještě, že jsme měli srdce na správném místě a objetím "zmrzlinu" vysvobodili.  Na druhou hodiny přišly školáci, a jelikož to byla poslední dvouhodinovka, tak měli možnost vybrat si svou nejoblíbenější činnost. Po pořádné rozcvičce jsme vystřídali stanoviště skákání gumy, kotrmelce na kruzích a točení obručí.