Křížem krážem listopad
Když je ještě na stromech vidět barevné listí a svítí sluníčko, je to jako kdyby vás někdo pohladil teplou dlaní s vůní medového dortu a ještě vás přikryl měkkou dekou. To se pak chodí po světě jedna báseň. Čím však blíže ke svátku dušiček, tím více pospíchají stromy se svlékáním listoví, sluníčko má z mlhových mraků divnou clonu a země dostane nový listnatý koberec, na kterém to správně šustí, když se nezvedají nohy. Tu a tam je k vidění přímo listnatý skvost, který si zaslouží vzít do opatrování a chvilku si ho doma hýčkat, když už je v lese holo.
Malovajda se ráda prochází mezi popadaným lístím a snaží se vždycky najít úplně ten největší exemplář, který by vyměnila za čtvrtku a mohla na něj malovat. To ovšem musí projít les křížem krážem a hledat ty nejlepší kousky, které jsou něčím zajímavé. A když tak jednou chodila sem a tam, napadlo ji, že by si děti mohly namalovat barevnou cestičku k podzimnímu koberci. Takový, který by se hodil třeba do předsíně.
Na děti čekaly tentokrát vodové anylinky, které mají pěkně syté barvy - obzvláště ty podzimní jsou pěkně výrazné. Malovajda všem ukázala, jak se dělají na papíru (pomocí washi pásek) cestičky křížem krážem a pak si už samy děti vybraly z pestré nabídky tři různé tvary vyžehlených listů, které pomocí černého fixu obkreslily na papír. Tak vznikly omalovánky s mnoha malými ostrůvky pro vybarvení. Děti střídaly vždy dvě a dvě podzimní barvy na podklad a pak do listů. Vznikl z toho obrázek tak trochu pan Picasso.
Na řadu přišly i javorové listy, na které si děti namalovaly akrylovými barvami v podobě podzimních strašidýlek a barevných vzorů. Teď si mohou klidně všechny listy opadat, protože my už máme ty své pěkně doma. ......a třeba napořád.