Družena Pepina IV.
"Ahoj, já jsem prasátko Peppa a tohle je můj bratříček Tom...." Tak takhle přesně začíná britský animovaný seriál pro děti, kde hlavní role převzala prasátka, co se chovají jako lidé, jen u toho občas chrochtají. Pepina je malá čtyřletá holčička milující čokoládové zákusky a svou nejlepší kamarádku, ovečku Zuzku. Se svým dvouletým bráškou Tomem a rodiči bydlí v domečku na kopci a zažívají společně všechno to, co každá normální rodinka.
Téma Pepina, které se řadí v Lexikonu oslav na míru, na další místo , je zcela nové a dalo by se říci, že úplně přesně šité na míru čtyřleté holčičce Táně, která mě přivítala doma zrovna v takových červených šatičkách, co nosí Pepina. Kromě pana Prasátka a paní Prasátkové (rodičů) byli na oslavu pozváni i její nejlepší kamarádi, kteří se tak na chvilku stali postavičkami z příběhu. Jeden úplně obyčejný den v rodině Pepiny začal v malém loutkovém divadle přímo v obýváku, takže každý si mohl zahrát sám sebe podle vyprávěného příběhu.
Den začal přesně tak, jako ve všech rodinách. Budíčkem. "Vstávejte prasátka holala, děti jdou do školy a vy jste ještě v posteli", zpívali jsme si všichni společně s hudebními nástroji, abychom se pak mohli rovnou vrhnout na malou rozcvičku s barevným kroužky se skoky, zdvihy, přetahovačkami a otočkami. Zoubky jsme si sice nečistili, ale o to více jsme si užili oblékání. Rozdělili jsme se na kamarády Pepiny a Toma a zkusili si na sebe obléknout celou hromadu svetrů, bund, ponožek a šál, až z dětí staly pěkně vypasené malé koule. Jenže to nebyla vůbec pravda, protože jsme se ještě ani nedostali pořádně ke snídani. Vždyť ani děti pořádně nevěděly, co má Pepina nejraději k jídlu, takže zavázané oči a ochutnávání poslepu nám mělo tenhle oříšek objasnit. Kupodivu nikoho chuť neošálila a všichni poznali banán, jablíčko a mrkev.
Po ranním rituálu byl čas na dopolední program. Každé čtyřleté dítě si přece musí pořádně hrát, ať už doma s maminkou nebo ve školce. Pro tuto příležitost tu byly pěnové kostky, ze kterých měly děti postavit Pepiny domeček a práce jim šla opravdu moc dobře. Dokonce zvládly vytvořit i svou podobenku pomocí papírového talíře a růžového filcu. Bylo vidět, jak je výtvarná práce zklidnila, takže jsme si užívali společně tu vzácnou chvilku, kdy se neotřásal dům pod kopýtky malých oslavenců. K prodloužení této idylky pak už stačilo jen vytáhnout předlohu všech členů rodiny na papíře a nechat děti malovat prstíky po papíře. Sice hrozila kalamita barevných šmouh na čemkoliv, ale kupodivu jsme z této aktivity vyšli všichni bez ztráty kytičky. Na programu byl dále nákup v nedalekém obchodě, abychom si mohli uvařit oběd. Jenže to naše nebylo jen tak ledajaké nakupování. Děti měly po hmatu určit, jaký obsah se skrývá v tajemných "regálech", a když se jim to povedlo, paní prodavačka jim to zapsala do košíku. Sice není jasné, co z jednoho vejce, rohlíku, petržele, banánu, přesnídávky a bonbónů paní Prasátková uvařila, ale my už se těšili na výlet.
K tomuto účelu jsme využili dopravu červeným autíčkem a pomocí karimatkových koleček jezdili po silnici všemi způsoby - po zadku i po kolenou. Pikniková deka na louce s kopretinami už byla připravena (k největší potěše pana Prasátka, který miluje zákusky a může se u toho zmatlat jako čuně). I děti měly příležitost užít si čokoládových dobrot a drobit o sto šest. Po občerstvení nás čekala ještě odpolední návštěva cirkusu. Pomocí igelitových pytlíků jsme si vyzkoušeli žonglování a shlédli i představení se stuhou.
Když se celá rodinka zase vrátila domů, byl v podvečer nejvyšší čas na oslavu narozenin a předání dárků. Rituál začal pasováním šerpou, na které bylo vetknuto jméno Táňa s obrázky Pepiny. K tomu dostala oslavenkyně i svůj narozeninový list a maskota dne. Děti byly obdarovány omalovánkami celé prasátkové rodinky, které si mohly odnést společně se svými výrobky a výkresy domů. Společná fotografie a narozeninový hobl, který se konal pro velký úspěch dvakrát ukončil program alá Pepina. Ta byla ostatně tento den úplně všude - na plackách, na dortu, na fotkách, na spoďárech. A tak nezbývá, než jí popřát, aby byla stále tak veselá, ale i vděčná za vše, co kolem sebe má, neboť rodina a kamarádi jsou vždycky úplně to NEJVÍC!
