Máme doma mimino

Máme doma mimino a není čas na kino. Takhle nějak by se dalo charakterizovat období, kdy je v předsíni zaparkovaný kočárek, místo sektu jsou všude lahvičky na mléko a zakopává se o hračky. Takhle to vidí dospěláci, ale děti to mají jinak. Miminko je pro ně živá hračka, která je skoro stejně stará a má podobné potřeby. V takovéto atmosféře lze pak vymyslet cokoliv. Malovajda si tohle téma vysloveně užívala, protože se děti náramně rozpovídaly o svých zkušenostech z domova a leckdy se nestačila divit. Bylo velmi osvěžující procházet zdravovědu s předškoláky a nechat se tak zatáhnout do dětského světa.

Na pořadu bylo mimino, a to tak malé, že se ještě vešlo do zavinovačky. Pokreslit takovou spoustu materiálu se za jednu hodinu nedá, takže jsme si rozdělili práci na dvě odpoledne. Tomu prvnímu byla zasvěcena zkušenost s inkoustovou barvou, tělovým akrylem a voskovkami, díky nimž jsme mohli vytvořit jemnou muchláž na krajku zavinovačky. Na velké čtvrtce A3 měly děti připravené jednotlivé části miminka. Hlavička s tělíčkem tvořila takovou malou kuželku, zatímco končetiny vypadaly jako rohlíky. Nesměla chybět ani plínka a košilka pro mimino. Když tohle všechno výtvarnice zvládly, byl konec hodiny, ale Malovajda slíbila, že se o prcky ráda postará do té doby, než děti přijdou práci dokončit.

Po 14 dnech jsme měli všechno potřebné předmalováno, takže stačilo vystřihnout jednotlivé části tělíčka a spojit je dohromady. Pastelkou děti pomalovaly plínku a košilku, zatímco zavinovačku vyzdobily krajkou pomocí zmizíku. Nakonec si z proužku papíru (muchláže) udělaly harmoniku, kterou pak Malovajda pomohla přilepit k zavinovačce. Ještě šňůrka na uvázání a pak už se jen chovalo a kojilo. Téma DOMOV je pro děti úžasná zkušenost, jak mohou vyjádřit skrze média vše, co sami žijí a poznávají.