Rozkvetlá semínka
Hurá! Jaro je tu. Teplota se vyšplhala na letních 20°C, takže pro klíčení semínek ideální prostředí. Malovajda už dělá pokusy s řeřichou a čočkou, aby viděla ten zázrak jarních klíčků. Ze začátku nic moc - tvrdý hrách a ředkvička, ale po pár dnech pilného zavlažování a šimrání sluníčka se dala už pozorovat změna. Semínka se pěkně nacucala vody, tak trochu se nabobtnala a pak vystrčila jeden zelený růžek, aneb klíčový zdroj jarní vitality.
Tohle všechno se děti dozvěděly od Malovajdy, když jim ukazovala talířek plný rašících dobrot a obrázek, kam to všechno dospěje, když se nechá semínko v zemi. Při ochutnávce naklíčené čočky bylo vidět, že jim chutná. A protože na zahrádce jsme ještě nebyli, tak si Malovajda vymyslela své vlastní záhonky. O tom, že jsou děti už pěkně rozmalované věděla, a tak si pro ně připravila trochu těžší úkol. Kreslit na papír to, co opravdu človíček vidí, není jen tak. Na obrázku je sice tulipán, hlava by chtěla kreslit tulipán, ale ruka to neumí. Když se ale podívá malý výtvarník na předlohu jako na směs různých čar, obloučků a flíčků, které se snaží převést na svůj papír, tak už to jde snáz.
Výběr byl obrovský - sněženky, bledule, fialky, petrklíče, narcisky, macešky, tulipány, sedmikrásky nebo podběl. Jedna krásnější "jarnička", než druhá. Děti pomocí dřívek a tuše začaly přenášet svůj obraz na čtvrtku. Na zahrádce krásně svítilo sluníčko, takže nám výkresy rychle usychaly, což bylo dobře, protože jsme je mohli hned malovat vodovými barvičkami. Po vystřižení si děti nalepily kytičky na barevný podklad a ještě si stihly na druhou stranu nakreslit svou zahrádku. Jsou to všechno šikulky!