Řecké muzeum

Zajet si v deštivém listopadu do řeckého letoviska umí málokterá hospodyně, neb období adventní zahrnuje celou škálu úkolů, od mytí oken po chystání balíčků na Mikuláše. Ač by tělo pár dnů na pláži potřebovalo a mysl odlétá k moři alespoň ve spánku, realizace pokulhává. V tomhle má Malovajda vysloveně výhodu. Dostane vnuknutí a jede za poznáním. Děti si to užívají s ní, a tak může za okny dout vítr jak chce, my si vyprávíme o Řecku, jeho památkách, vzniku olympiády a Řeku Zorbovi. Čeká nás výprava do řeckého muzea plného antiky, soch a exponátů. Cílem Malovajdy však byla dávná historie, a tak musíme až do posledního sálu, který se podobá spíše jeskyni,

Jako podklad pro nástěnnou kamennou malbu použila Malovajda recyklované hnědé nákupní tašky a pomocí muchláže vznikl autentický dojem starého kamene, což se dětem podařilo přetřením hrbolků papíru suchým tmavým pastelem. Sice jsme od toho byli všichni ušmudlaní, ale efekt byl dokonalý. Okraj výkresu byl určen pro typický řecký vzor -klikyhák ve tvaru hranatého šneka, s jehož obkreslováním měly děti docela potíže. Po přelakování výkresu jsme mohli pokračovat v tupování barev přes šablonu antilop, abychom vytvořili scénu pravěkého umění. K hotovému zvířectvu přibyly na závěr ještě typické antické prvky sloupoví, váz a vavřínových věnců, nakreslených bílou křídou. A protože nám zbyla ještě chvilka času, vyklidili jsme obývák a naučily se pár kroků do tance Zorba. Listopadový zážitek s hrou na jako byl tak opravdový, že jsme vůbec nepochybovali o tom, že bychom v tom Řecku nebyli.