Družena Vypečené rohlíčky
Rohlíčky pěkně vypečené měl pekařův císař (nebo císařův pekař??). Ty jeho byly ovšem slané, na rozdíl od těch našich, co si upekl s dětmi Vařílek. Přece nezůstane za Kuchařinkou s pečením pozadu. Tak šup na nákup, naloupat ořechy a přichystat troubu k výkonu. Děti si už jedno takové pečení vyzkoušely na svátek svatého Martina, kdy společně s Kuchařinkou všichni dohromady pekly svatomartinské rohlíčky, takže už mají nějaké ty zkušenosti. Tahle hodina však byla jiná, klidnější a adventně naladěná.
Na začátku se zase vážilo a míchalo, aby se posléze válelo a tvarovalo. Tahle jemná motorika hned prozradí, jak je na tom kdo s trpělivostí sobě vlastní. Takové těsto na vanilkové rohlíčky je zrádné, pokud nemá dostatek péče, tak se láme. To naše se ale blýskalo pod rukama. Abychom si poznali, kdo kde má na plechu své výstavní kousky, namalovali jsme na pečící papír jednoduchou mřížku, takže i po upečení bylo jasné, čí je co. Sice se nám jedna várka tak trochu připekla, ale i to patří ke kuchařským zkušenostem (není nad to škrábat nožem malé podkůvky). Naštěstí moučkový cukr škody tak nějak zakryl a stejně většinu svého cukroví děti snědly, než došly domů, tak snad to bude Vařílkovi pro tentokrát odpuštěno.
