Družena Červená Karkulka
Kdo by ji neznal? Tak trochu pohádkový horor, ale prý co se od mládí naučíš,,,, Naštěstí v pohádkové říši končí vždycky dobro na té vítězné straně, takže do toho můžeme bez obav jít. I když, co je to vlastně ta Karkulka? V kalendáři takové jméno nenajdete, ale Wikipedie říká něco o čepečku, který nosily holčičky o svátcích k lidovému kroji. Vázal se pod krkem a byl červený. Malovajda začala hodinu animovanou pohádkou o Červené Karkulce na TV, ale pořád to toho dětem skákala....aby si všimly barvenosti, aby se zaměřily na tahy trávy nebo stromu či sledovaly detaily na oblečení. Nemají to s ní děti jednoduché.
Výkres měl tři etapy. Ta první spočívala ve vytvoření pozadí lesní pěšiny, a to za letního dne. Takže obloha blankyt, sem tam lehký mráček. Jenže jak to udělat se štětcem jako vrata a navíc s barvami, které jsou výrazné, až oči přecházejí? My jsme to vyřešili vodním rozprašovačem, který čtvrtku nejdříve navlhčil, aby se do ní barva pěkně vpila a poté ji znovu rozředil. Vzniklé kaluže děti honily po papíře nakláněním čtvrtky do všech stran, což vytvořilo přímo nebeský efekt. Sice jsme byli všichni samá modrá kaňka, ale stálo to za to. To samé jsme udělali z druhé strany s hnědou barvou a nechali venku všechno uschnout.
Druhá etapa měla za cíl nakreslit postavičky z pohádky. A jelikož se nikomu do myslivce, ani babičky nechtělo, zůstali jsme všichni u vlka a holčičky. Zatímco se kreslilo černým fixem a vybarvovalo vodovými barvami, chodily děti postupně na druhé stanoviště, kde je čekala stromová tiskátka z pryže. Každý strom jinak vysoký měl za úkol vytvořit hustý les, ve kterém se odehraje pohádkový děj. Pomocí štětců nanášely děti temperové zelené barvy, a to buď ve světlé nebo tmavé verzi. Starší děti vyzkoušely i stínování stromů. Přenesení barvy na plochu nebylo vždy úplně jednotné, to podle toho, jak děti přitiskly šablonu k papíru, ale dojem lesa zvládli všichni. Nakonec jsme vystřihli postavičky a nalepili na plochu. Na první pohled je vidět, o co se jedná, ale protože jsou postavičky od sebe na půl lesa, žádný horor nehrozí.
