Perníková chaloupka
Malovajda je ve svém živlu. Téma z Pohádky do pohádky má tolik cestiček, kudy se dostat do říše kreslených postaviček, dětských knížek nebo filmových scénářů, že nám na to těch 8 měsíců opravdu nestačí. Po prvním pololetí, kdy jsme opustili království všeho druhu, se začínáme pozvolna rozkoukávat po klasických pohádkách dříve narozených, ke kterým bezesporu patří jak Červená Karkulka, tak Perníková chaloupka. Obě jsou sice první hororová témata pro nevinné dětské duše, leč na žebříčku popularity se drží zuby nehty už opravdu dlouho. Pro Malou Malovajdu jsou to vody celkem dobře známé, a tak nemělo vůbec smysl pohádku o Mařence a Jeníčkovi sáhodlouze vyprávět. Důležitější pro tuto hodinu byly malířské techniky a záměr dostat se pod kůži pohádkovému zákulisí. Z celého obsahu jsme si vybrali scénu domečku z perníků a dvě děti.
A abychom nebyli daleko od pravdy, šli jsme na to od lesa. Tedy nejprve jsme si udělali pozadí opět zapouštěcí technikou do mokrého podkladu, takže jsme měli kaluže na stole, ale kdybyste viděli ty vznikající barvy, tak byste mohli s námi sledovat, jak se spolu prolínaly a děti toho jsou přímým svědkem, ba co dím přímo tvůrcem, tak budete unešeni. Dílo mělo náladu podvečerních červánků a třpytu modrozelených rybiček. Ve druhé fázi jsme se zaměřili na perníkovou chaloupku, objekt to papírový, leč dávající iluzi prostoru (otevřenými okenicemi a vysunutou střechou). I když původně v téhle chaloupce bydlela zlá ježibaba, zvolily děti barvičky přímo cirkusové nebo s perleťovým efektem. Novou dobu prostě nikdo nezapře.
Nalepením chaloupky na větší čtvrtku s pozadím nám vznikl obraz, kde už mohli figurovat postavičky dětí. Aby byly na výkresu vůbec vidět, vzali jsme si na ně černý fix, čímž vznikla oblíbená omalovánka. Tu děti vybarvily silně pastelkami, domalovaly své další důležitosti a neznámý pozorovatel mohl nabít dojmu, že se ocitl přímo v krizové situaci, kdy ježibabka láká nezletilce dovnitř. Dokonalého vzhledu jsem ovšem docílili vymalováním perníčků (hnědá čtvrtka ve a bílá pastelka), což dodalo chaloupce punc opravdovosti. Jen k jídlu to nebylo :o)