Africké bubny

Je leden a mrzne jako když praští. Máme červené nosy, nosíme dvoje kaťata a doma topíme o sto šest. Ono to není špatně, ale je fajn, když si můžete na chvilku od toho mrazu odpočinout. A co třeba taková Afrika? Sálající slunce, kamarádi černoušci a večer u ohně? Samozřejmě s tancem za zvuku bubnů. U nás v Čechách se děti učí na první hudební nástroj - píšťalku. Děti v Africe bubnují. Asi nejznámější je buben Djembe, pocházející z Mali - od kmene Malinků. Používají ho všechny etnické skupiny a je vlastně typický pro celou Afriku.

Ač se takový skvost vyrábí z kmene stromu a potahuje antilopí kůží, my jsme si to trochu zjednodušili a použili jsme plechovku od Sunaru a velký nafukovací balonek. (ale nikomu to neříkejte). Důležité bylo, že účel splnil prostředky - na konci hodiny jsme bubnovali o sto šest.  Ale k věci. Na oba konce plechovky  jsme  trochu pracně nacpali balónky, abychom imitovali napnutu kůži. Vzniklý střed děti vyplnily přírodním motouzem, aby vzhled alespoň trochu připomínal buši. Někteří k další ozdobě použili korálky. Na další kus provázku si děti navázaly červené, oranžové, žluté a černé třásně z krepáku, čímž vytvořily dojem africké sukénky, která zároveň držela hotový buben.

V druhé hodině jsme šli znovu za  zvuky Afriky a vyrobili jsme si chřestidlo. Z kulatých víček od sýrů, dřevěné vařečky a korálků. Akrylovými barvami děti pomalovaly kulaté tělo hudebního nástroje a po zaschnutí k němu Malovajda připojila tavnou pistolí držadlo. Navlečené dřevěné korálky prostrčené skrz krabičku vytvořily úžasný  zvuk. A ty barvy!! Mnohé etnické skupiny by nám chřestidla i bubínky záviděly.