Batikování

Batika je je kouzelná textilní technika, která má mnoho podob. Od  vázané, šité, voskové či barvené za studena. Toto barvení textilu je hravé právě v tom, že nikdy předem nevíte, co z toho vznikne. Tím, že se určité místo sváže provázkem/gumičkou, nebo prošije silnou přízí, či se na něj nakape vosk, získá se tak místo, kam se barva nedostane, čímž vynikne původní barva látky. Ponořením do barvy nebo v případě studené batiky nalévání barvy na látku z lahviček, vznikají neopakovatelné a někdy i originální vzory. Ten, kdo najde zálibu v batikování nejen triček, vstupuje tak na kouzelnou cestu tvoření vlastní jedinečnosti.

20260116_152617

My si na Švadlence zvolili pro začátečníky tu nejjednodušší techniku, tzv. studené batiky. Nehledejme za tím žádný problém při nakupování, protože některé obchody prodávají už rovnou na batiku celé kompletní sety, včetně rukavic a názorného návodu, samozřejmě s lahvičkami s barvou. Ta naše byla prášková, my ji jen doplnili vodou. Děti se nejdříve seznámily se čtyřmi základními vzory "gumičkování". Ten první byl velmi efektní a jmenoval se TERČ, kdy látku (v našem případě bílý látkový pytlík skoro čtvercového tvaru) vezmete uprostřed a zbytek necháte viset (vypadalo to jako raketa). Postupným zagumičkováváním  v jednotlivých pater se vytvoří kruhy ve čtverci a zároveň paprskovité tahy. Druhou variantou byly BUBLINY. Děti si postupně vytahovaly jen špičky látky, kterou  zagumičkovaly skoro těsně nad povrchem, Vypadalo to jako když vyrostly bradavice. Třetí návrh měl úspěch díky tzv. VÍRU, který se vytvořil zamotáním prostředku látky na vidličku, jako když jíte špagety. První krok smotání látky do spirály byla brnkačka, ale zagumičkovat tenhle útvar chtělo značnou část šikovnosti, takže na úkolu jsme pracovali ve dvojici. Ten poslední tip byl ve skladu látky do harmoniky, ale u nás o něj nikdo neměl zájem.

Když byly látky dostatečně svázané do příslušných vzorů, mohli jsme přistoupit v samotnému barvení. Kromě nezbytného zabezpečení stolu a ochrany rukou díky gumovým rukavicím bylo zapotřebí vytvořit odkládací mříž s nádobou, kam by mohla odkapávat barva. Naštěstí k tomuto účelu posloužil plech a mřížka z trouby. Děti si vybraly své barevné odstíny a zalévaly látku postupně ze všech stran. Reaktivní barva se krásně vpíjela dovnitř. Návod sice naznačoval něco o tom, že by měla barva působit déle, ale znáte děti. Výsledek chtěly vidět hned, takže jsme se zatajeným dechem odgumičkovávali svoje výtvory a po hlasitém AAACH se začali vzájemně chlubit, kdo to má nejkrásnější.  Batikované látkové pytlíky na zatahování tkalounem byly prostě úchvatné. Už méně zajímavý byl ovšem pak úklid po našem barvícím činu.