Družena Brána do pohádky
První říjnové pondělí a první zájmový kroužek Druženy v novém školním roce otevřela Malá Malovajda. Od tohoto dne se roztrhne pytel pohádek, království, komnat a kouzelných zrcadel, ale i rytířů, skřítků a ježibab. Prostě všeho, co patří do pohádkového světa, ať už je napsán v dětské knížce, poslouchán v rádiu, sledován ve filmu nebo přímo zahrán v divadle. Téma z POHÁDKY DO POHÁDKY, prostě nemá hranic, a to je dobře.
Malé princezny měly velký úkol - otevřít pomyslnou bránu do říše fantazie a namalovat si k ní i pohádkový klíč. Jenže to není jen tak, přijít si po obědě malovat s Malovajdou. To se musí človíček nejdříve naladit na to, jaká by se mu asi tak líbila barva království (v našem případě to vyhrála jednoznačně růžová a zlatá!) A pak také, jak by se takové království mohlo jmenovat...? (rozhodně žaludové, borůvkové a ostružinové). Holčičky měly v hlavě prostě jasno, teď ještě procvičit trochu prstíky, aby se jim dobře malovalo (přeci jen jsme měli prázdninovou pauzu). K tomu nám posloužily panáčkové voskovky, točili jsme zápěstím nejprve ve vzduchu, a pak to zkusili tou šikovnější rukou na papíře. Jinou barvičkou levá ruka a nakonec jsme kroužili oběma najednou. Už jste to někdy zkoušeli? A co třeba pravou rukou čára dolů, levou rukou čára nahoru a ještě si u toho zpívat? Malé malířky do zvládly!
Byli jsme připraveni. Děti dostaly velkou čtvrtku, poskládanou na třetiny tak, že krajní díly vytvořily dojem otevřeného prostoru. Na přední stranu si každá voskovkou namalovala svou pohádkovou bránu, a protože měla čtvrtka nahoře vystřihané čtverečky, které budily dojem cimbuří, namalovali jsme bílou voskovkou okolo brány kameny (neb to byl hrad středověký). Pak si děti vzaly vodovky a silnějším štětečkem začaly vybarvovat stěny tak, aby bylo znát, že jsou staré. Jenže každý leze do pohádky jinudy, takže má z toho důvodu i jinou bránu, třeba zámeckou. Ale pro nás bylo důležité mít ji otevírací, protože uvnitř hradu či zámku bylo překvapení, jako třeba spanilá princezna u zrcadla nebo v krásném parku.
Jenže to už našim malým princezničkám začalo kručet v bříšku (nebo je spíš honila mlsná), proto jsme museli práci přerušit, nechat výkresy schnout na sluníčku a jít se posilnit. Také bylo proč. Čekal nás totiž náročný proces přenášení barviček pomocí papírových chapadel
(na jednom konci rozstřihaná papírová rulička) na další čtvrtku s předkresleným klíčem. Pohybem ruky nahoru a dolů, nebo rotací do stran, jsme obarvenými chapadly vykouzlili zajímavé flekance. Žlutá s červenou, zelená s fialovou, až z toho byla různobarevná plocha. A o to nám šlo! Po zaschnutí si děti klíček vystřihly a nalepily na zadní stranu své brány. Bylo hotovo. Naše pohádkové dobrodružství tedy může začít i pro Velkou Malovajdu a Tvořílka.
