Dámské aranžmá

Je známo, že ženy rády zdobí jak sebe, tak svůj domov. První varianta je bezesporu lákavější, ale jakmile se přihlásí změna ročního období, chceme povětšinou vyměnit na dveřích klasy za listy a jehličí za vajíčka. Ne všechny máme  stejně nastavené, že si najdeme čas k tomu, abychom si dekor do bytu samy vytvořily. Když už má ale i paní Vomáčková na dveřích věnec, tak jdeme a vyhrábneme ze sklepa cosi, co leželo v krabici pár let a má to nádech podzimu.

K padajícímu listí a praskajícím žaludům pod mými chodidly na cestě patří pocit odevzdání. Skutečnost, že nejde do nekonečna kvést a plodit, ale že je třeba se také zklidnit a zaměřit pozornost dovnitř. Možná je symbol kruhu prchavou vzpomínkou na zářivé slunce a zbarvené listy jeho posledním záchvěvem, který si chceme zachovat ještě chvilinku ve svém prostředí.

 

img_20161012_220114
img_20161012_223916
img_20161012_225129
img_20161017_193035
img_20161017_193055

 Po zbytek večera jsme navázaly přátelský kontakt s tavnou pistolí a pokládaly jeden kousek přírody vedle druhého, abychom zaplnily slaměný korpus. Dalo by se říci, že tím to mohlo skončit, ale to by nebyla Družena, kdyby do toho nevložila sem tam záludnou otázku typu:"A jaký máš ze svého výtvoru pocit?" "Jak se na věnec díváš z dálky, co ti připomíná z blízka...."Odpovědi z pravé poloviny mozku začaly pozvolna doplňovat levou kritickou část a výsledek? Nový rozměr tvoření, který odhaluje naše skryté vrstvy. Zaměříme-li pozornost tímto směrem, zjistíme, že věci k nám promlouvají, i když ne zrovna lidskou řečí. Skrze pocity k nám přichází ten vzácný stav, který příroda zažívá třeba právě v říjnu.

Bylo příjemné chodit po místním hájku a sledovat odevzdanost osudu padajícího listí, vnímat tlející zem a zjistit, že jsme obklopeni velkou hojností, kterou nám příroda nabízí. Ke všem těm suchým i dužnatým plodům, co jsem si pro ženy připravila, přibyly jako bonus i houby k večeři.

Podzimní dekoraci vlastní výroby si přišlo vyzkoušet do Druženy pár žen. Nejprve jsme si z javorových listů svázaly květ růže, což nebyl zrovna lehký začátek a pak pokračovaly v rozhodování, který z těch mnoha přírodních materiálů použít. Nakonec to vyhrály kaštany a mochyně židovská.

 

img_20161012_220653
img_20161017_191104
img_20161012_220700

Věnce můžete vázat na jakémkoliv kroužku nebo tvořivé dílně, ale v Druženě si navíc odnesete i něco navíc. Třeba sebe-poznání, že nemusíte nic vědět, ale můžete mnohé vidět svým srdcem.

Tak se přestaňme bát otevřít vlastní poklady a příště určitě přijďte mezi nás, protože přeci už víte, že:

"Život je o prožitcích a Družena je tu právě proto" - což je naše motto :o)

Komentáře jsou nyní uzavřeny.